#include <stdio.h>
#include <stdlib.h>

// KSP 27-3-4: Doplňování energie
//
// paměťová složitost: O(N)
// časová složitost: O(N²)
//
// formát vstupu:
// N - počet míst, M - startovní místo
// Si - vzdálenost mezi sousedními místy, Ei - energie získatelná na i-tém místě
//
// formát výstupu:
// maximální množství energie
//

int n;       // počet míst
int max = 0; // maximální získatelá energie
int *s;      // pole vzdáleností
int *e;      // pole energií
int *proj;   // označení, zda je daný stav ve frontě (má nenulovou energii)

int fronta_b = 0; // začátek fronty
int fronta_e = 0; // konec fronty
int *fronta;      // samotná data ve frontě, stav (a, k) je uložený jako číslo a+n*k

struct pos{    // struktura reprezentující stav
	int a; // aktuální pozice
	int k; // druhý konec prošlého úseku
	int e; // maximální energie
};

inline int empty(void) { // vrací 1, pokud je fronta prázdná
	return fronta_e == fronta_b;
}

inline struct pos pop(void) {
	int i = fronta[fronta_b++];
	fronta_b %= n+8;
	struct pos ret;
	ret.a = i%n; // aktuální pozice
	ret.k = i/n; // druhý konec intervalu
	ret.e = proj[(ret.a+ret.k)%2*n + ret.a]; // energie
	proj[(ret.a+ret.k)%2*n + ret.a] = 0; // stav již není ve frontě
	return ret;
}

inline void insert(int a, int k, int en) { // vložení stavu do fronty
	if (en<0)
		return; // nevkládáme stav se zápornou energií
	en += e[a]; // ke stavu přičteme energii získanou na aktuální pozici

	if (proj[(a+k)%2*n + a]) { // stav již ve frontě je
		if (proj[(a+k)%2*n + a] < en) // pokud se do něj umíme dostat lépe,
			proj[(a+k)%2*n + a] = en; // nastavíme mu lepší energii
	}
	else {
		proj[(a+k)%2*n + a] = en; // nastavení energie
		fronta[fronta_e++] = a+n*k; // vložení do fronty
		fronta_e %= n+8;
	}
}

int main(void) {
	int m;
	scanf("%d %d", &n, &m);
	s = calloc(n, sizeof(int));
	e = calloc(n, sizeof(int));
	fronta = calloc(n+8, sizeof(int));
	int j;
	for (j = 0; j<n; j++) {
		scanf("%d %d", s+j, e+j);
		if (j)
			s[j] += s[j-1]; // Spočteme prefixový součet vzdáleností,
			                // budeme si tedy rovnou pamatovat pozice
			                // míst. Díky tomu si nemusíme u stavu pamatovat
			                // vzdálenost mezi krajními body.
	}
	proj = calloc(2*n, sizeof(int));

	insert(m-1,m-1,0); // vložíme počáteční stav do fronty pro zahájení průchodu
	while (!empty()) { // dokud je ve frontě nějaký stav
		struct pos first = pop();
		// zvětšování intervalu směrem doleva
		if (first.a && (first.a <= first.k)) // jsme na levém konci intervalu
			insert(first.a-1, first.k, first.e - s[first.a] + s[first.a-1]);
		if (first.k && (first.a > first.k)) // jsme na pravém konci intervalu
			insert(first.k-1, first.a, first.e - s[first.a] + s[first.k-1]);

		// zvětšování intervalu směrem doprava
		if ((first.a < n-1) && (first.a >= first.k)) // jsme na pravém konci intervalu
			insert(first.a+1, first.k, first.e + s[first.a] - s[first.a+1]);
		if ((first.k < n-1) && (first.a < first.k)) // jsme na levém konci intervalu
			insert(first.k+1, first.a, first.e + s[first.a] - s[first.k+1]);

		if (max < first.e) // našli jsme stav s větším množstvím energie
			max = first.e;
	}
	printf("%i\n", max);
	return 0;
}