#include <stdio.h>
#include <string.h>
#include <assert.h>

// Meze
#define MAXJ 52
#define MAXS 2000000

// Trik: Jak jehlu, tak seno indexujeme od 1. Před i za řetězcem je vždy znak 0.
int J, S;
char jehla[MAXJ+2];
char seno[MAXS+2];

// Předpočítané proměnné (0 vždy značí "nedefinováno")
int znak[256];		// Převod kódu znaku na pořadové číslo v jehle (znak[jehla[j]] == j)
int prvni[MAXJ+2];	// prvni[j] je pozice prvního výskytu j-tého znaku jehly v seně
int dalsi[MAXS+1];	// dalsi[i] je pozice dalšího výskytu znaku seno[i]
int skok[MAXS+1];	// Je-li seno[i] výskyt jehla[j], seno[skok[i]] je nejbližší
			// další výskyt jehla[j+1].

// Pozice aktuálního výskytu jehly
int nalezeno[MAXJ+1];

// Prohledávání do hloubky pomocí předpočítaných hodnot
void dfs(int j, int i)
{
  if (j > J)
    {
      for (int k=1; k<=J; k++)
	printf("%d%c", nalezeno[k], (k < J ? ' ' : '\n'));
      return;
    }

  while (i)
    {
      nalezeno[j] = i;
      dfs(j+1, skok[i]);
      i = dalsi[i];
    }
}

int main(void)
{
  // Čtení vstupu a výpočet znak[]
  scanf("%d%s%d%s", &S, seno+1, &J, jehla+1);
  for (int j=1; j<=J; j++)
    znak[jehla[j]] = j;

  // Předvýpočet ostatních polí
  for (int i=S; i>=1; i--)
    {
      int j = znak[seno[i]];
      if (j && (j == J || prvni[j+1]))
	{
	  dalsi[i] = prvni[j];
	  prvni[j] = i;
	  skok[i] = prvni[j+1];
	}
    }

  // Rekurze! Hrrr na ně!
  dfs(1, prvni[1]);
  return 0;
}