#include <iostream>
#include <queue>
#include <stack>

// Abychom nemuseli psát např. "std::cin" ale jen "cin"
using namespace std;

int main()
{
	int n, t, start_x, start_y, cil_x, cil_y;

	// Načteme konstanty ze vstupu
	cin >> n;
	cin >> start_x;
	cin >> start_y;
	cin >> cil_x;
	cin >> cil_y;
	cin >> t;

	// Vytvoříme pole pro povolené tahy
	int *tahy_x = new int[t];
	int *tahy_y = new int[t];

	// Načteme povolené tahy
	for(int i = 0; i < t; i++)
	{
		cin >> tahy_x[i];
		cin >> tahy_y[i];
	}

	// Vytvoříme pole, které použijeme při prohledávání do šířky
	// Pro každý bod si pamatujeme pouze souřadnice místa, z kterého jsme sem dostali
	int *zpet_x = new int[n * n];
	int *zpet_y = new int[n * n];

	// Tyto pole vyplníme invalidními hodnotami
	// Na pole nikdy nepřijdeme ze souřadnic -1, -1
	for(int i = 0; i < n * n; i++)
	{
		zpet_x[i] = -1;
		zpet_y[i] = -1;
	}

	// Fronta míst, které chceme zpracovat
	// queue - first-in-first-out - FIFO
	queue<int> fronta_x;
	queue<int> fronta_y;

	// Začínáme startem
	fronta_x.push(start_x);
	fronta_y.push(start_y);

	bool uspech = false;

	// Běžíme, dokud ve frontě je nějaký prvek
	while(!fronta_x.empty())
	{
		// Podíváme se na souřadnice na začátku fronty
		int x = fronta_x.front();
		int y = fronta_y.front();

		// Posléze je odstraníme
		fronta_x.pop();
		fronta_y.pop();

		// Vyzkoušíme všechny možné tahy
		for(int i = 0; i < t; i++)
		{
			// Načteme tah, který právě chceme zkusit
			int nove_x = x + tahy_x[i];
			int nove_y = y + tahy_y[i];

			// Pokud tah vede mimo šachovnici, tak ho ignorujeme
			if(nove_x < 0 || nove_x >= n || nove_y < 0 || nove_y >= n)
				continue;

			// Pokud se na výsledné políčko už umíme dostat, přeskočíme tah
			// -1 je ve zpet_x právě když je i ve zpet_y, tedy stačí zkontrolovat jedno z těchto polí
			if(zpet_x[nove_y * n + nove_x] != -1)
				continue;

			// Na výsledné políčko tahu zapíšeme políčko, ze kterého tam skáčeme, tedy aktuální políčko
			zpet_x[nove_y * n + nove_x] = x;
			zpet_y[nove_y * n + nove_x] = y;

			// A výsledné políčko přidáme do fronty
			fronta_x.push(nove_x);
			fronta_y.push(nove_y);

			// Pokud je výsledné políčko zároveň cílem, nalezli jsme nejrychlejší cestu ze startu do cíle
			if(nove_x == cil_x && nove_y == cil_y)
			{
				uspech = true;
				break;
			}
		}
	
		// Pokud už jsme nalezli nejkratší cestu, nemá smysl ve smyčce pokračovat
		if(uspech)
			break;
	}

	// Pro případ, že žádnou cestu do startu nenalezneme
	if(!uspech)
	{
		cout << "Chyba! Cesta ze startu do cile pro tyto tahy neexistuje!";
	}
	else
	{
		// Protože si pro každé políčko pamatujeme jen to, z kterého jsme na něj přišli,
		// umíme cestu rekostruovat jen pozpátku.
		int x = cil_x;
		int y = cil_y;

		// Souřadnice políček cesty při průchodu pozpátku si tedy budeme ukládat do zásobníku
		// První prvek přidaný do zásobníku můžeme přečíst jen jako poslední
		// Zásobník nám vlastně obrátí pořadí políček
		stack<int> cesta_x;
		stack<int> cesta_y;

		while(x != start_x || y != start_y)
		{
			cesta_x.push(x);
			cesta_y.push(y);

			// Index si spočítáme předem
			// Kdybychom to v tomto případě neudělali, proměnná x by se nám změnila a y bychom poté přečetli ze špatného indexu
			int i = y * n + x;
			x = zpet_x[i];
			y = zpet_y[i];
		}

		// Vypíšeme délku cesty
		int delka = cesta_x.size();
		cout << delka;
		cout << '\n';

		// Zásobník s cestou obsahuje i políčko cíle, které vypisovat nechceme, proto vypíšeme jen delka - 1 záznamů
		for(int i = 0; i < delka - 1; i++)
		{
			// Vypíšeme políčko cesty (včetně mezery mezi čísly a znaku nového řádku)
			cout << cesta_x.top();
			cout << ' ';
			cout << cesta_y.top();
			cout << '\n';

			// A vypsané políčko ze zásobníku odstraníme
			cesta_x.pop();
			cesta_y.pop();
		}
	}
	
	return 0;
}