# Quo vadis, češtino? [Martin Medvěd Mareš](https://mj.ucw.cz/), Smršť 2024 ## Historie slovanských jazyků - Proto-indo-evropština {000} - -4500 až -2500 - PIE pravděpodobně kočůjí po stepích mezi Černým a Kaspickým mořem - Proto-balto-slovanština - -2000 až -800 - dnešní Ukrajina - Proto-slovanština - do cca +500 se skoro nic neví - 400 až 700: stěhování slovanských kmenů - přes expanzi se jazykové změny většinou šířily po celém území - do roku 1000 postupná diferenciace - verze z okolí Soluně v 9. stol. se zachovala ve staroslověnštině (kníže Rostislav požádal císaře Michala III. o učitele, kteří by vyložili víru ve slovanském jazyku; C+M pocházeli od Soluně) - slovanské jazyky {010} - západoslovanské: - čeština + slovenština - polština - obě lužičtiny - kašubština (kolem Gdaňsku, příbuzná vymřelé pomořanštiny) - slezština (hodně ovlivněna němčinou) - východoslovanské: - ruština - běloruština - ukrajinština - rusínština (ta je mezi východo- a západo-) - jihoslovanské: - západní: - srbochorvatské kontinuum: - srbština (používá latinku i cyrilici, stát preferuje cyrilici) - chorvatština (latinka) - bosenština (též obě písma, častě výpůjčky z arab./tur.) - černohorština (též obě písma, konverguje k latince) - slovinština - východní: - nejspíš potomci staroslověnštiny - bulharština (cyrilice, analytická) - makedonština (cyrilice, analytická) ## Ukázky historické češtiny - staroslověnština: Život Konstantinův (9. stol.) {100} - (popis je špatně) - - spíš ne: Zákon sudnyj ljudem (ca. 863) - (cyrilice + překlad) - (překlad) - Rožmberská právní kniha (kolem 1300) {110} - - - komorník = soudní posel (královské) komory - půhon = žaloba, tedy pohnání k soudu - Dalimilova kronika (1. pol. 14. stol.) {120} - autor neznámý - - Husova Sváteční kázání {140} - Husa je těžké sehnat v originále, skoro všechno jsou převody do novější CS - - Husův list z Kostnice {145} - Žižkův vojenský řád (1423) {150} - - Viktorina ze Všehrd O práviech země české knihy devatery (1499) {160} - (originál) - - - (hezký přepis) - Bible kralická (naše ukázka 1579) {200} {205} - - - - Komenský: Labyrint světa a ráj srdce (1623) {210} - - - František Vavák, rychtář z Milčic u Nymburka (1781) {220} - písmák a kronikář, psal 1770-1816 - ukázka má modernizovaný pravopis (vydání Jindřicha Skopce, 1908) - str. 7: vložen kousek novin s původním pravopisem - - Rukopisy - Rukopis královédvorský (nalezen 1817 Václavem Hankou, tváří se jako z 13. nebo 14. stol.) {250} {255} - - - 14 básní (lyrické i epické) - ukázka: Hankovo vydání (paralelně pův. text a přepis) - Rukopis zelenohorský (nalezen 1817, tváří se jako z 8.-10. stol.) - zejména báseň Libušin soud - několik dalších sporných rukopisů - doba, kdy i jiné národy „objevovaly“ starobylé památky ze slavné minulosti - jazykově: - až moc přesně odpovídá Dobrovského rekonstrukci staré češtiny - stejné gramatické chyby v RK a RZ (např. chybné použití aoristu) - ahistorická slova: tábor (ve smyslu vojenské ležení), lesní roh - výpůjčky z jihoslovanštiny, které se do češtiny dostaly až s obrozenci - reálie: - odkazy na v té době neexistující místa: kaplička na Hostýně, hrad Hrubá skála - prostá dívka *píše* na *pergamen* - literárně: - nenavazují na minulou/současnou literaturu, nezmiňuje se o nich budoucí - naopak trochu navazují na cizí literaturu (jihoslovanskou), někdy i pozdější (Marco Polo) - vyhýbají se německým vzorům, ač to stará česká literatura dělala - hlavní podezřelí: - Václav Hanka (bibliotékář Národního muzea a usvědčený podvodník) - Josef Linda (spisovatel) - František Horčička (malíř, restaurátor, falsifikátor obrazů) - ovšem Hanka i Linda byli bídní básníci, hluboko pod úrovní básní z RK - Ottův slovník naučný (1888-1909) {270} - - Národní listy (konec 19. a zač. 20. stol., ukázka 1887) {290} - - - Kwěty české: - {300} 1834 (první ročník): - {305} 1884: - Programátorská čeština: "Ten sort s apdejtovanejma opšnama mi vypliv mraky vórningů, tak jsem džob po čekpojntu típnul. Svičnul jsem se pod sysmana a zkolektoval júzrhúky, ale hodilo to system error." ## Slovní zásoba - Cvičení na původ slov - hejtman (něm. Zwetschke) - dolar (Sankt Joachimsthal 16. stol. -> Thaler -> tolar) - osoba (z chybného výkladu lat. "persona" - per se una [osoba boží]) - tučňák (z chybného výkladu ang. "penguin" jako lat. "pinguis" [tučný]; přitom je to z velš. "pen gwyn" [hlava bílá]) - křížala (nejspíš od križati=krájet) - bedna (už stsl., přišlo ž ř. pytíné [dřevěná láhev] -> střlet. butina -> něm. Bütte, v.t. putna) - ráj (nejspíš už protoie., pak významový posun) - svišť (Presl z pol. świszcz onom. původu) - čokl ( ptákuov -[ligatura]-> ptáků - ale: štrúdl, vrkú - máme 3 spřežky: ch (na zapřenou), dz [podzim] a dž [džbán] - máme dvojí ř: znělé [řeka], neznělé [keř] - ráz: feudál vs. neutron, pneumatika, samohlásky na začátku slova - typy skloňování podstatných jmen: - cca 90 typů (počítáme-li ty, podle nichž se skloňuje aspoň 10 lemmat) - například: - matka (o matce vs. o ženě) - pán -> pane (to je téměř unikátní), lepší vzor by byl had nebo čert - divák -> pán, ale voc. diváku, nom.pl. diváci - otec -> muž, ale gen. otce - obyvatel -> muž, ale nom.pl. obyvatelé - policista -> předseda, ale policisté vs. předsedové - sluha -> předseda, ale o sluzích vs. o předsedech - ruka -> žena, ale ruce vs. ženě - ulice -> růže, ale bez ulic vs. růží - jablko -> město, ale o jablkách vs. městech - adjektivní skloňování: hajný, průvodčí, zlatý, pokojská, vstupné - vypadá na adj. skl., ale není: úterý - zbytky duálu: ucho -> s ušima vs. s uchy, sto -> dvě stě, tři sta - cca 230 malých skupinek a singularit: e.g., vůl -> s volem - vzory by si zasloužily aktualizovat (viz článek) ## Jak se mění mluvená čeština ### Na počátku češtiny - zdánlivě nepravidelné změny kmene: pes -> bez psa - psl. neměla uzavřené slabiky, končily aspoň na polosamohlásku - polosamohlásky (jery): měkký ь [i], tvrdý ъ [u] - různé slov. jazyky se jich zbavily různě - čeština: Havlíkovo pravidlo - liché jery od konce zanikají, ze sudých se stávají std. samohlásky - pьsъ -> pes, pьsa -> psa - šьvьcь -> švec, šьvьcьmь -> ševcem ### Před staletími - duál - minulé časy - aorist (nejnovější forma; prostý minulý děj, při vyprávění postup v ději) sg. du. pl. 1.os. vedech vedechově vedechom 2.os. vede vedesta vedeste 3.os. vede vedesta vedechu - imperfektum (trvání, průvodní děj) sg. du. pl. 1.os. trpiech trpiechově/a trpiechom/me/my 2.os. trpieše trpiešta/sta trpiešte/ste 3.os. trpieše trpiešta/sta trpiechu - složené préteritum (děj, jehož výsledek trvá v přítomnosti) být + -l-ové příčestí později se ve 3.sg. začalo "jest" vypouštět - aorist a impf. začínají ustupovat ve 13. a 14. stol. (Hus je používá takřka výlučně v citátech z Bible) - rozlišení i/y v mluvě (Hus) - slova vymírají, ale potomci žijí dál - starobylé zdrobňování příponou -ce: - vejce (už nevnímáme jako zdrobnělé) - srdce (-> srdnatý) - slunce (-> slunný, slunovrat) - slovce (vymřelo, ale -> příslovce) - též -ec: - městec ( - housti (co dělá Dalibor?) -> housle, hudci - dštít -> déšť, _ oheň a síru - zvířecí jména - lis -> li[s/š]ka -> lišák - kot -> ko[t/č]ka -> kocour (kočk?) - op -> opice -> opičák ... též -> lidoop - zápory - zesilovací: nesvár, neurvalý, neplecha, nevražit - nemehlo [od mihnout coby uhnout] ### Posledních 100 let - postupně mizí přechodníky ... chybné použití: - "Jda kolem okna, kopla ho kráva." - "Koukaje z okna, pršelo." - "Slepec jda, ťukaje holí." - zmizel předminulý čas (byl jsem nesl) - degeneroval vokativ: pane Vonásek (ale možná se vrací) - zmizelo -ť (bylť, byltě, přidalť) ### V současnosti (řekněme posledních pár dekád) - mizí reflexivní zájemena - "Zde si odložte Vaše boty." - "Zřejmě ví o nebezpečí číhajícím na svou dceru." - výpůjčky z angličtiny - anglický slovosled, třeba TCP spojení - pokračování fonetizace přejatých slov - mizí infinitivy na -ti, -ci - přibude -> přibyde - tisíc jeden vypínač -> tisíc jedna vypínačů - nová slova - viz projekt Čeština 2.0, např.: - oblečno (počasí vyžadující víc vrstev oblečení) - ušátka (sluchátka do uší) - nezvěsta (nevěsta, která utekla od oltáře) - kočkonos (kočičí přepravka) - kuňk pao (jídlo připravené z pochybných ingrediencí) - přeplatné (drahé předplatné) - korkovaná žádost (podpořená lahví vína) - číšnek (pomalý číšník) - významové posuny: potřebný ### Trendy v blízké budoucnosti - bysme - mně - přechylování vlastních jmen (paní Jónsdóttirová nebo Kovácsnő, Edith Piaf [vrabčák]) - psaní vlastních jmen - i/y v příčestích minulých, možná i kuřata šla -> šly - fonetizace latinských výpůjček, ale ne anglických - psaní čárek v souvětích (odporovací "a"?) ### Čemu jsme odolali - rušení vícenásobných záporů (jako třeba v EN) ### Obecné vývojové trendy - málo používané části jazyka buď mizí, nebo se přiklánějí k pravidelnosti - hodně používané části se mohou znepravidelňovat - nové jevy jsou často nejdřív ad-hoc, pak se zpravidelní ### Naše vlastní čeština - slova lokální pro rodinu nebo skupinu kamarádů - třeba u nás doma: - rozkočkovat - veličičenstvo - nakočkovat / vykočkovat - kočk - kočičejší - boxiště - blebel, blebelný (podle T. R. Fielda) ## Český pravopis - vývoj: - nesystematický (latinští písaři), spřežky - Hus: nabodeníčko krátké a dlúhé (tečka a čárka) - českobratrský: místo tečky háček - dnes máme ÚJČ - odbočka k deskriptivní vs. preskriptivní lingvistice - jak vzniká jazyková norma (produktivní změny) - jak to mají jiné jazyky - principy: spíš morfematický než fonetický - dub [dup] - bezpečí [bespečí] - dětský [děcký] - podivnosti: - ů (viz výše) - ě - ch - vývojové tendence - změny i/y: - syrup (syrob) - osyka - lyšaj - postupné počešťování cizích slov - aether, daemon, kapella, theorie, bassin, pense - u řec./lat. slov částečně respektujeme původní skloňování - drama - algoritmus, virus, hymnus - ale autobus, korpus, rébus, glóbus?, citrus - datumy! - kontroverzní pravopisná reforma 1993: - filozofie, renezance, plazma, -izmus - nejspíš předběhla vývoj jazyka - krátce poté vydán dodatek povolující i původní tvary - rebelie: - umělecká čeština - matematická: 4-regulární, uvozovky vs. interpunkce, desetinné tečky ## Zajímavosti - Muž žena skopce dokopce si píská. - Ženu holí stroj. - "kale" má aspoň 4 významy (dativ od kala, vokativ od kal, přechodník od kalit, příslovce) - Můj šašek polyká meče. - shnilé švestky a hrušky z opuštěného sadu (3 různá uzávorkování) - Nebuď labuť. - krátké věty: "A?", "?", "!" - "Pavla vyběhla, hned jak zahoukali" - čárka posunuta do pauzy v řeči - Adept demise metal hole pod led. - Jaký je rozdíl mezi entomologem a etymologem? - české obce, co se jmenují jako chem. prvky: Bor, Stříbro; odvozené: Zlatá, Stříbrná - Proč kráva nežere, když jí hlídač uhlí( )dá? - Interslavic - cvičení na přímé a nepřímé řeči - Eisner: Rady Čechům ... - 46: rody - 58: Presl - 64: příjmení - 98: forman - 136: koniny ## Zdroje - - - - - Příruční slovník + digitalizovaná kartotéka - - Místní jména v Čechách - - Akademický slovník současné češtiny, zatím nekompletní - - Český jazykový atlas (nářečí) - - - - -