Skočil na nejbližšího velblouda a uháněl s větrem o závod. Tohle byla tutovka, příležitost století a bomba. Musel o tom říct Shaimu hned a bez čekání. Shai byl velmi překvapen, když uviděl Nebiho, který sotva popadal dech, na svém prahu. Samozřejmě ho ale pustil dovnitř, nabídl mu trochu vody a jídla a napjatě poslouchal, jaké zprávy nese. Nebi ještě celý udýchaný spustil. Objevil pyramidu, která byla zaručeně plná zlata, svitků, drahokamů a jiných pokladů. Navíc za týden nebude hlídaná a je to blízko. Prostě příležitost, která se nebude nikdy opakovat. Stačí sehnat plány a pořádně se připravit. Tohle si nesmí nechat ujít! Shai byl trochu překvapen a zaskočen novým objevem. Navíc věděl, jak je Nebi zbrklý v rozhodnutích. Když ale pečlivě zvážil všechny podrobnosti a nedokázal najít jediný problém, musel uznat, že tentokrát má Nebi pravdu a příležitost si nemohou nechat ujít. Konečně je tu něco většího. Posledních několik kšeftíků, které spočívaly především v přepadávání kurýrů vezoucích jednu amforu, nevyneslo žádné peníze a tenhle lup by je mohl zabezpečit až do konce života. Začali se připravovat. Sehnali dostatečně velký vůz, aby měli kam naložit poklad. Zkontrolovali nářadí, neboť zůstat v pyramidě bez kladiva může být poněkud mrzuté, a na závěr se dohodli, co budou tvrdit, když je cestou někdo potká. V onen čtvrtek, kdy měla být pyramida nehlídaná, vstali už časně ráno, když slunce ještě nebylo nad obzorem. Zapřáhli velbloudy do vozu a vyrazili na cestu. Cesta proběhla bez nejmenších problémů. Potkali jen jednu karavanu, která si jich nevšímala, protože měla svých problémů dost. Dorazili k pyramidě. Opravdu byla nehlídaná. Podle plánů měla mít nejslabší zeď na čtvrtém schodu západní zdi. Vyšplhali a za pomoci těžké techniky (tedy kladiv) udělali do zdi díru dostatečně velkou, aby se jí dalo prolézt. Uvnitř zapálili pochodně a vypravili se hledat poklad. Cestou potkali jen jednu oživlou mumii a několik pastí, ale nic na co by nebyli připraveni. Po slabé půlhodince hledání našli sarkofág majitele pyramidy a veliký poklad. Chvíli jen mlčky zírali na tu nádheru a když se vynadívali, začali poklad vynášet ven. Poklad byl opravdu veliký a vynášení nějakou chvíli trvalo. Vůz byl už skoro plný, a proto se rozhodli, že naloží ještě jednu várku a pojedou domů. Nebi šel o hezký kousek napřed a jak se blížil k východu, napadlo ho, že by nebylo špatné mít celý poklad pro jen sebe. Zamyslel se, co by s pokladem mohl dělat, kdyby byl jen jeho. Ta myšlenka se mu začala líbit čím dál víc. Ale co Shai? Jak se ho šikovně zbavit? Když prolezl otvorem, dostal nápad. Vzal kladivo a vší silou praštil do kamene nad ním. Po druhém usilovném úderu se velký kus kamene ulomil a zatarasil jediný východ z pyramidy. Nebi skočil na vůz a ujížděl pryč. Bylo třeba zmizet z místa činu a ukrýt poklad. Vykrádání hrobů nebylo tak úplně legální a on by se nerad dostal do spárů některého ze zaklínačů, kteří dokáží z mrtvého člověka udělat oživlou mumii a nechat ji na věky hlídat nějaký sarkofág. Brr! Dorazil domů a schoval vůz do stáje k velbloudům. Sedl si doma ke stolu a přemýšlel, co všechno si za poklad pořídí. Opojné představy ho pomalu ukolébaly a Nebi usnul. Zdálo se mu o Shaiovi. Díval se na něho vyčítavým pohledem a v ruce držel zlatý pohár. Byla to ošklivá noční můra a Nebi se probudil s výkřikem. Bylo už ráno. Velbloudí povyk mu připomněl, že jim večer nedal ani najíst. Šel obstarat velbloudy a přitom zkontroloval poklad. Byl v pořádku. Přesně, jak ho tam včera nechal. Ale tady zůstat nemůže. Tady by ho každý našel. Ještě téhož dne se Nebi přestěhoval. Pořídil si malý dům u Nilu a do něho spoustu krásných věcí. Žil si v takovém přepychu, že by se mohl měřit i se samotným faraonem, ale něco mu pořád chybělo. Chyběl mu klid. Téměř každou noc měl noční můru o Shaiovi a nebylo dne, kdyby si na něj nevzpomněl. Většinou mu jej připomínaly kousky pokladu, nebo každodenní činnosti, které byl zvyklý dělat se svým nejlepším přítelem. Svědomí v něm hlodalo stále víc a víc. Nedokázal jíst, nedokázal spát a nemohl se z ničeho radovat. Vzpomínky na Shaie se mu neustále vracely jako jarní povodně a zaplavovaly mu mysl. Musí s tím něco udělat. Po několika měsících trápení už to nemohl vydržet. Rozhodl se, že alespoň najde Shaiovo tělo a řádně jej pohřbí. Přece nemůže jen tak zůstat v pyramidě nenabalzámovaný. A navíc ještě ani ta pyramida není jeho. Takhle ho Anúp nemohl přijmout do říše mrtvých. Nebi zjistil, kdy bude opět pyramida nehlídaná a připravil si potřebné věci na cestu. Za úsvitu zapřáhl velbloudy do vozu a vyrazil. Pyramida stála na svém místě a zdálky nebylo poznat, že by tam někdy byli. Našel původní díru zavalenou balvanem a pustil se do jeho rozbíjení. Byl tvrdý a práce šla ztěžka. Nebi ale nepolevoval. Pot se z něj jen řinul. Nakonec se mu podařilo balvan rozbít na několik kusů a vytáhnout je ven. Vešel dovnitř a zapálil louč. Prohledal celou pyramidu, ale nalezl jen mumii, se kterou se potkali minule, a několik dalších pastí. Po Shaiovi ani stopa. Jako by tu nikdy ani nebyl. Nebi byl zdrcený a překvapený zároveň. Co se mohlo se Shaiem stát? Kam se podělo jeho tělo? Že by se mu nějak podařilo dostat ven? Se smíšenými pocity se blížil k východu. Už byl skoro u díry, když se s ním zatřásla podlaha a z nakutaného stropu spadla další lavina kamení. Kladivo zůstalo venku! Nebiho zachvátila panika a zoufalství. Teď se mu stalo to, co udělal před časem Shaiovi. Usedl nešťastně na zem a čekal. Nic jiného dělat nemohl. O několik let později dorazila k pyramidě skupinka tří vykradačů. Pustili se do závalu kladivy a špičáky s takovou chutí, že byl po krátké chvilce odstraněn. Jeden po druhém vstoupili dovnitř a rozsvítili louče. Sotva si jejich oči přivykly na špatné osvětlení, spatřily o stěnu opřené tělo Nebiho. Zbyly z něho pouze cáry oblečení a kosti. Všichni tři byli překvapeni. Když se vzpamatovali, pronesl první z nich polohlasem: "To samé se stalo mě, když jsem tu byl poprvé se svým přítelem Nebim. Když vyšel ven, tak se těsně za ním sesypal strop. Trvalo mi několik dní, než jsem našel druhý východ a svého přítele jsem už nikdy potom neviděl." Když naložili zlato, vzali s sebou i tělo neznámého muže, aby jej řádně pohřbili. Shai a jeho dva noví přátelé si poklad spravedlivě rozdělili a žili z něho až do smrti.