Krutá Smršť Přednášek 2022

Seznam přednášek – Karolínka

Milý účastníku přednáškové Smrště, máš možnost vybrat si přednášky předem, aby se organizátoři mohli pořádně připravit již před akcí a přednášky byly co nejkvalitnější.

Přednášky jsou rozděleny do dvou kategorií: matfyzácké (témata z informatiky, matematiky či fyziky) a nematfyzácké (všechno ostatní). Hlasování v každé kategorii probíhá nezávisle a budeme se snažit o rozumně vyvážené zastoupení obou kategorií. Z každé kategorie vybíráme primárně přednášky s nejvíce body, ale bereme ohled i na možnosti a preference přednášejících.

Po přihlášení (do webového účtu, který Ti byl vytvořen při registraci, nebo který jsi již předtím měl) můžeš každé přednášce přiřadit 0 až 100 bodů a tím si ji vybrat. Body jsou kladná celá čísla nebo 0 a jejich součet přes všechny přednášky v kategorii musí být menší nebo roven 100. Doporučujeme nevyplýtvat vše na pár přednášek (či dokonce jednu).

Hlasování končí v pátek 25. 11. v 18:00. Na samotné Smršti další hlasování o přednáškách již nebude. Kdyby se Tvá oblíbená přednáška nedostala do výběru nebo budeš chtít slyšet o něčem jiném, můžeš zkusit během Smrště přemluvit k přednášení někoho z organizátorů.

  • Matfyzácké přednášky
  • Nematfyzácké přednášky
(Kliknutím na název přednášky zobrazíte její detail)

Matfyzácké přednášky

V této kategorii sídlí přednášky týkající se informatiky, případně matematiky či fyziky.

Informatika – Algoritmy a datové struktury

Hledání v textu (">>Vyšíváme v seníku!<< – kde jsem to jen viděl?") [TEXT]
Honza Černý

Někdy potřebujeme najít podřetězec ve velkém množství textu. Stromeček trochu připomínající ten biologický aneb trie. Proč se ve vstupu vracet neboli Knuthův-Morrisův-Prattův algoritmus. Hledání více řetězců najednou podle Aha a Corasickové. Okénkové hešování Rabina a Karpa.

Toky v sítích ("Když je v grafu povodeň, těsní?") [TOKY]
Jirka Setnička

K čemu je dobré, když grafem teče voda. Předvedeme si klasický problém toků v sítích a jeho všelijaké (a mnohdy dosti překvapivé) aplikace. Od párování přes to, jak rozestavět n věží na šachovnici, nebo jak ji pokrýt dominovými kostkami. Ukážeme si řezové lemma a různé algoritmy na hledání největšího toku, od jednoduchých začínajících z prázdného toku, po ty, které začínají s něčím, co vůbec tok není.

Předpoklady: Umět plavat (zejména v matematice)
Stromové algoritmy ("Půjdeme na to od lesa") [TREES]
Martin „Medvěd“ Mareš

Stromy jsou jednou z nejtypičtějších (a nejjednodušších) odrůd grafů. Ledacos pro ně umíme řešit mnohem rychleji než pro obecné grafy, tak se pojďme podívat, jak se to dělá. Předvedeme několik obecných technik pro práci se stromy: DFS očíslování, „vandalskou indukci“, intervalové reprezentace. Různé rozklady: heavy-light, Fredericksonův, separátorový a ST-stromy.

Suffixové stromy a pole ("Jak obrátit řetězec naruby?") [SUFF]
Martin „Medvěd“ Mareš

Suffixový strom je zajímavá datová struktura, pomocí níž jde vyřešit většinu řetězcových problémů v lineárním čase. Podíváme se, jak suffixový strom vypadá, k čemu se hodí a jak ho sestrojit. Též prozkoumáme několik příbuzných zvířátek, jako třeba suffixové pole a suffixový automat.

Komprese dat ("Jnm idln kpln j nstlčtln.") [ZIP]
Jirka Setnička, Vašek Končický

Pokud jsou data příliš velká, můžeme je zkusit zkomprimovat. Předvedeme základní kompresní algoritmy: triviální (RLE), slovníkové (LZ77), statistické (Huffmanovo a aritmetické kódování) a některé pokročilejší techniky, jako třeba Burrowsovu-Wheelorovu transformaci (BZIP). Zmíníme se o kompresi zvuku, obrazu a videa (prediktory, wavelety, všelijaká ztrátová komprese).

Splay stromy ("Lepší než uklízení je organizovaný chaos.") [SPLAY]
Martin „Medvěd“ Mareš, Vašek Končický

Zapomeňte na pracné vyvažování vyhledávacích stromů. Místo toho zavedeme triviální pravidlo: pokaždé, když pracujeme s nějakým prvkem, vytáhneme ho do kořene stromu. Ukážeme, že toto pravidlo stačí na dosažení logaritmické složitosti, tedy aspoň amortizovaně. Také dokážeme, že Splay strom je nejhůře konstanta-krát horší než libovolný jiný strom, a možná i spousta dalších magických vlastností.

Datové struktury ve volném stylu ("Všechno důležité jde spočítat v konstantním čase.") [DSX]
Martin „Medvěd“ Mareš

Pojďme spolu na výlet krajinou datových struktur. Vyšlapané cestičky lesem vyhledávacích stromů mineme a raději zahneme do opravdové džungle. Potkáme struktury pracující ve skoro konstantním čase, dynamické reprezentace grafů, roztodivné druhy hešováni a cokoliv dalšího, o co si průvodci řeknete.

Fourierova transformace [FFT]
Martin „Medvěd“ Mareš

Jak rychle umíte násobit n-ciferná čísla? My to umíme lineárně. Hodí se k tomu chytrý trik pana Fouriera, který už dávno patří k matematické a fyzikální klasice. Ukážeme, co je Fourierova transformace zač, jak ji rychle spočítat a k čemu je dobrá: rychlé násobení polynomů i čísel, digitální zpracování zvuku a obrazu (spektrální analýza či třeba komprese).

Předpoklady: Základy komplexních čísel

Informatika – Teoretická informatika

Grafy bez algoritmů [GRAFY]
Vašek Končický

Teorie grafů trochu teoretičtěji. Různé druhy grafů a jejich vlastnosti. Stromy a lesy. Kreslení grafů jedním tahem. Princip sudosti a skóre grafu. Jaké speciální vlastnosti mají rovinné grafy a jak je lze obarvit šesti nebo možná i pěti barvami. Jak poznat, že dva grafy (ne)jsou isomorfní. Mosty, artikulace a ušaté lemma. Párování, střídavé cesty a Hallova věta.

Jazyky, gramatiky a automaty [AUTO]
Honza Černý, Vašek Končický

O jazycích přirozených, počítačových a matematických, jejich popisu a rozpoznávání. Začneme těmi nejjednoduššími: regulární jazyky a výrazy, konečné deterministické a nedeterministické automaty. Pak budeme stoupat po příčkách Chomského hierarchie, kam až to půjde. Jak výpočetně silný je třeba takový automat na kafe?

Těžké problémy [HARD]
Martin „Medvěd“ Mareš

V rámci této přednášky se budeme zabývat problémy tak těžkými, že nikdo na světě pro ně neumí vymyslet efektivní (rozuměj polynomiální) algoritmus. Spousta lidí dokonce věří, že to vůbec možné není. Abychom mezi tyto problémy pronikli, seznámíme se s pojmy NP-úplnosti a NP-těžkosti. Především si však konkrétní těžké úlohy ukážeme a naučíme se i některé těžké úlohy rozpoznat. Závěrem si řekneme, jak se s těžkými úlohami vypořádat v praxi.

Parametrizované algoritmy ("Co přesně je tak těžké na daném NP-těžkém problému?") [PARALG]
Martin Koreček

Pro žádný NP-těžký problém není znám algoritmus, který by jej řešil v čase lepším než exponenciálním. Často ale umíme najít algoritmus, jehož složitost je exponenciální jen v nějakém parametru problému. Například jednoduchým algoritmem zjistíme, zda má n-vrcholový graf vrcholové pokrytí velikosti ≤ k v čase 2k · nc. Hledáním parametrizovaných algoritmů se tak fakticky snažíme najít jádro těžkého problému, které jej činí těžkým. Přednáška poskytne krátký úvod do těchto metod a do toho, co nám o některých problémech prozradily.

Jde to rozuzlovat? ("Jak si zavázat boty a neoběsit se u toho.") [KNOT]
David Stanovský

Dostali jsme obrázek uzlu. Jak poznat, zda ho lze rozuzlovat? Na spoustě obrázků bych ukázal, v čem je zakopán problém. Ukázal bych jistou barvicí metodu, která umí prokázat zauzlovanost. A hlavně, algoritmická verze této úlohy je velmi zajímavá a dotýká se domněnky P vs. NP a dalších problémů v teorii algoritmů.

Modely počítačů ("Nač Pentium? Máme Turingovy stroje!") [MODEL]
Martin „Medvěd“ Mareš

Podívejme se, na jakých počítačích programují čistokrevní teoretici. Všechny počítače jsou si rovny, jen některé jsou si rovnější. Turingův stroj obyčejný, vícepáskový, nedeterministický a univerzální. Random Access Machine (RAM) a Pointer Machine. Trocha minimalismu aneb stroj s počítadly. Až nám začne být smutno, pořídíme si klidně N2 procesorů a spřáhneme je do paralelního počítače (PRAM). Rychlé paralelní slévání a třídění. Pokud zbude čas, ukážeme si buněčné a grafové automaty, nebo třeba dlaždičky v koupelně.

Dlaždičková složitost ("Co je negace koupelny?") [TILES]
Martin „Medvěd“ Mareš

Nadefinujeme trochu netradiční počítač založený na dlaždičkách v koupelně. Prostudujeme, jak se různé druhy dlaždičkových počítačů chovají, a zjistíme, že to docela dobře odpovídá klasické teorii složitostních tříd. Jaké problémy má matematik, jehož koupelna je nekonečně velká?

Informatika – Programátorské dovednosti

Logické programování ("Mohu být svým vlastním dědečkem?") [LOGP]
Honza Černý

Což takhle projednou neříkat počítači, jak má věci počítat, ale jenom mu zadat podmínky, které má výsledek splňovat? Neprocedurální programování vychází přesně z této myšlenky. Podíváme se na programovací jazyk Prolog, který vychází z formální logiky. Zjistíme, které problémy se v něm neobyčejně zjednoduší a které naopak programování promění v noční můru. Pokud jsi milovník rekurze, budeš u této přednášky nejspíš skoro celou dobu spokojeně vrnět.

Objektově orientované programování ("Object-oriented system. If we change it, users object.") [OOP]
Honza Černý, Vojta Káně, Michal Kodad

Objektově orientované programování přináší jiný náhled na návrh řešení problémů. Vysvětlíme, jak se liší objektové a procedurální programování. Co je to objekt a co třída. Základní vlastnosti objektů (dědičnost, zabalení, polymorfismus). Co je to metoda, překrývání metod, virtuální metody (pozdní vazba) a čistě virtuální (abstraktní) metody. Jak se liší OOP ve statických (C++, C#, Java) a dynamických (Python) jazycích. Jak programovat objektově i bez podpory jazyka, třeba v Céčku.

Předpoklady: Znalosti procedurálního programování, například v Pascalu, v Pythonu nebo v C.
Programování s omezujícími podmínkami ("Neumím řešit sudoku, ale znám pravidla!") [CSP]
Michal Kodad

Dost často se dostaneme do situace, že když řešíme nějaký NP-problém (sudoku, barvení mapy n barvami), tak pokaždé musíme napsat spoustu stejného (boilerplate) kódu, který vůbec nezávisí na daném problému! Zde přichází programování s omezujícimi podmínkami (CSP) na pomoc. Pomůže nám popsat podstatu problému a přitom se nezajímat o to, jak se daný problém bude řešit nebo zabývat se zbytečnými implementačními detaily. Povíme se o základních technikách, které používají CSP řešiče, a popíšeme nějaký problém v řeči CSP.

Evoluční algoritmy ("Já to dělat nebudu, ať to za mě udělají mravenci!") [EVA]
Jirka Setnička

Evoluční algoritmy se inspirují strukturami chování v přírodě a na jejich základě pak (optimalizačně) hledají řešení těžkých problémů. Na přednášce určitě zazní genetický algoritmus, zmíníme jeho algoritmy, a když zbyde čas, tak si obecněji popovídáme o algoritmech pohybujících se ve velkých prostorech řešení.

Umělá inteligence [AI]
Honza Černý & Michal Kodad

Ukážeme si, jak počítače přemýšlí při řešení problémů a jakým způsobem hledají řešení. Volně se dostaneme k prohledávání stavového prostoru (který bývá exponenciálně velký) a ukážeme si různé jak informované, tak neinformované techniky pro jeho procházení. Setkáme se třeba s algoritmy, které jsou použity v GPS.

Bezpečnost umělé inteligence ("Jak zabránit počítačům, aby k nám poslali z budoucnosti nahého Arnolda Schwarzeneggera?") [AISAFETY]
Honza Černý

Umělá inteligence se k nám blíží každým dnem. S ní se ale blíží i spousta reálných rizik. Podívejme se společně na reálná nebezpečí, která s umělou inteligencí přicházejí a jestli jim dokážeme zabránit.

Výpočetní logika v praxi ("SAT solving: řešíme NP-úplný problém") [NPSAT]
David Stanovský

Cílem je vysvětlit, o čem je problém splnitelnosti výrokových formulí, tzv. SAT. Vysvětlil bych základní princip současných SAT-solverů, které tento problém, více či méně efektivně, řeší. Na SAT lze převést řadu prohledávacích problémů, například sudoku. Několik takových bych ukázal.

Křivky v počítačové grafice ("Jak se měří elegance křivky?") [BEZI]
Martin „Medvěd“ Mareš

Jak se na počítači kreslí křivky, které „vypadají hezky“, třeba tvar karoserie auta nebo tvar písmenka? Kružnice a jiné kuželosečky se k tomu moc nehodí, tak se poohlédneme po obecnějších křivkách. Základy matematiky okolo Bernsteinových polynomů, Bézierových křivek a spline funkcí. Práce s křivkami pomocí rekurzivního rozkladu a de Casteljauova algoritmu. Matematické modelování estetiky.

Předpoklady: Pro část přednášky se hodí vědět, co je derivace, a nebát se ji použít.

Informatika – Programovací jazyky

Exkurze jazykem C++ [CPP]
Michal Kodad, Vojta Káně

Základní exkurze do jazyka C++ – jazyka, po kterém sáhnete, když skutečně potřebujete výkon. Dává totiž daleko větší kontrolu nad tím, co se kdy bude v systému dít a jak. Není to jazyk pro pohodlné programátory, o to více se jeho znalost cení. Vhodné pro kohokoli.

Pokročilý Python ("I can't comprehend this comprehension.") [PYTH2]
David Klement & Michal Kodad

Povídání o tom, co nám Python nabízí, aby se v něm hezky programovalo. Jak psát pythonicky aneb enumerate, zip, comprehensions či generátory. Dále typing pro příznivce silně typovaných jazyků. Jak se neztratit v balíčcích a jak si vytvořit vlastní. Nakonec zabrousíme do štábní kultury kódu a deklarativního programování.

Předpoklady: Základy Pythonu
Jazyk Go [GOLANG]
Jirka Setnička

Go je moderní kompilovaný jazyk vyvinutý v Google, který se pokouší být takovým Cčkem na steroidech – podobně rychlý, funkce vracející libovolný počet hodnot, podpora Unicode nebo hashmapy. Zaručuje větší typovou bezpečnost, ale má i prvky dynamicky typovaných jazyků. Také se silně dbá na coding-style pro zajištění snadné čitelnosti programů. Velmi dobře se v něm píší servery, API rozhraní a podobné síťové věci. Snadno se programuje paralelně a komunikace mezi vlákny skrze kanály je zábava, v posledních verzích dokonce přibyla generika. Přednáška má za cíl představit aktuální stav Go a ukázat některé typické jazykové konstrukce.

Jazyk Rust [RUST]
Vojta Káně

Rust je moderní programovací jazyk zaměřený na typovou a paměťovou bezpečnost, nekompromisní výkon, multithreading bez pastí. Zároveň přejímá nějaké vlastnosti funkcionálních jazyků se zachováním výborného výkonu, například iterátory jsou stejně rychlé jako for cykly. Ukážeme si základní principy jazyka. Jak se spravují objekty bez garbage collectoru a co nám to umožňuje (a co zakazuje).

Předpoklady: Schopnost programovat, tušení o nízkoúrovňových paměťových věcech.
Flutter & Dart [FLUTTER]
Vít Skalický

Napsat aplikaci tak, aby běžela bez velkých změn na všech operačních systémech je odvěký sen mnoha vývojářů. V této přednášce se podíváme, jak je na tom pokus o naplnění tohoto snu z dílny Googlu. Ukážeme si základní principy jazyku Dart a v něm postaveném UI frameworku jménem Flutter a zkusíme si napsat i jednoduchou aplikaci, která poběží na Androidu, iOS, Linuxu, Windows i v prohlížeči.

Toulky assemblerem ("Pojďme se společně ztratit.") [ASM]
David Klement & Martin „Medvěd“ Mareš

Procesor nerozumí proměnným, podmínkám, cyklům ani jiným věcem, které jsou pro nás při programování běžné. Podíváme se, jak lze výše zmíněné konstrukce přepsat do procesorových instrukcí. Co přesně se děje při volání funkce? Jak kód vytunit, aby běžel rychleji? Také se podíváme na souvislosti s návrhem dnešních procesorů.

Předpoklady: Umět přečíst jednoduchý program v C.

Informatika – Technologie a nástroje

Git aneb systém pro správu verzí ("U svatýho tučňáka, kdo sem napsal tohle? Ono to tvrdí, že JÁ?!") [GIT]
Jirka Setnička

Jak vyvíjet program delší dobu a nezbláznit se u toho. Různé systémy pro správu verzí od diff/patch přes CVS a SVN až ke Gitu. Jak Git funguje: stromy, commity, větve, tagy. Merge mezi větvemi nebo mezi různými počítači.

Git pro pokročilé ("In case of fire, commit, push, and exit the building.") [GIT2]
Jirka Setnička, Martin „Medvěd“ Mareš

Používáte Git pro všechny své programy a k svačině místo novin čtete commit logy svých oblíbených projektů? V tom případě pojďme nahlédnout pod pokličku, jak Git funguje uvnitř. Reprezentace historie pomocí hešování grafů. Pracovní strom, index, commity a jejich adresy, větve. Pack files jako elegantní způsob komprese dat na disku i na síti. Kouzelnické triky: hledáme bugy půlením historie, přepisujeme dějiny, automaticky konvertujeme soubory. Git v praxi: jak se liší správa zdrojáků v projektech o jednom, deseti a tisíci programátorech.

Předpoklady: GIT
TeX ("No pages of output. Ask a TeXnician.") [TEX]
Martin „Medvěd“ Mareš

Donald E. Knuth napsal TeX před desítkami let proto, že mu nikdo nebyl schopen vysázet matematický text podle jeho požadavků. Od té doby se hojně používá pro sazbu nejrůznějších publikací. V této spíše praktické přednášce si ukážeme použití TeXu od hladké sazby knihy až po zběsilosti hraničící s programováním. Pozornost věnujeme i zdrojům informací a rozdílům mezi různými dialekty TeXu.

TeXnické detaily ("TeX capacity exceeded. Ask a wizard to enlarge me.") [TEX2]
Martin „Medvěd“ Mareš

Pokročilejší přednáška o TeXu pro ty, kdo ho už nějaký čas používají. Budeme v TeXu programovat, kreslit obrázky, otáčet text, používat různé podivné fonty a třeba si i vysázíme odstavec ve tvaru kolečka.

Kontejnery ("Zavři velrybu do popelnice!") [CONTS]
Vašek Šraier, Vojta Káně

Kontejner si můžeme představit jako krabici s univerzálním rozhraním, do které můžeme zavřít libovolnou aplikaci. Kontejner můžeme spouštět na libovolném počítači, bude (skoro) vždy fungovat. Když se nám přestane líbit, můžeme ho prostě smazat. Na přednášce se podíváme na kontejnery více zblízka. Vysvětlíme si, jak zhruba fungují. Co od nich můžeme čekat a jak je (ne)využít pro vlastní potřeby. Hodí se základní orientace v Linuxu.

Unicode ("Jaký kód má sněhulák s kudrnatými vlasy?") [UNI]
Martin „Medvěd“ Mareš

Jak funguje znaková sada Unicode, která se snaží zapsat všechny jazyky světa? Codepointy versus glyfy. Kombinující znaky, čtvero normálních forem a pátá lehce nenormální. Typografické a neviditelné znaky. Co všechno prozradí Unicode Character Database. Uložení v paměti: formáty UCS-2, UCS-4, UTF-8 a UTF-16, nešvar s BOM. Tajemný svět emoji. Jak se s Unicode programuje? A jako vždy: bezpečnostní problémy.

Formát PDF [PDF]
Martin „Medvěd“ Mareš

Jeden z nejrozšířenějších formátů na předávání dokumentů má za sebou spletitou historii i dokumentaci. Ukážeme si, jak vypadá uvnitř a co se do něj dá uložit: grafické objekty, text, fonty, odkazy, všelijaké anotace a meta-data, a dokonce i kryptografické podpisy. Zmíníme se o profilech, třeba PDF/X a PDF/A. Při troše štěstí si vytvoříme jednoduchý PDF soubor ručně a možná půjde i otevřít.

Výpočetní programování s OpenCL ("Jak zapřáhnout sílu vašeho GPU?") [OPENCL]
Lukáš Veškrna

Úvod do výpočetního programování na GPU s cross-platform frameworkem OpenCL. Budeme jej volat z Pythonu pomocí knihovny pyopencl a ukážeme si několik různých příkladů, kdy nám grafické karty mohou hodně urychlit program. Programování na GPU dnes nachází využití ve vědeckých výpočtech, strojovém učení a programování her.

Textový editor Vim ("Víš, jaký je nejlepší textový editor? Vim.") [VIM]
Martin „Medvěd“ Mareš

Odložme na chvíli své myše a pojďme si vyzkoušet textový editor, který umí poslouchat na slovo. Pravda, budeme se ta slova muset chvíli učit, ale výsledek bude proklatě efektivní. Základní příkazy, práce s regulárními výrazy, makra, kouzla. Vimovité ovládání jiných programů, třeba webového prohlížeče.

git-annex ("Git pro velké soubory a netradiční použití") [ANNEX]
Vojta Káně

„Propadl jsem Gitu a potřebuju terapii.“ Tak to jsi tu špatně. Neporadím, jak se této závislosti zbavit, pouze jak s ní přežít. git-annex je nadstavba Gitu napsaná v Haskellu, která nám umožní verzovat i vskutku velké soubory, ukládat si je jen v některých klonech repozitáře a přitom si držet přehled, kde, a také k souborům přilepit spoustu metadat. Chcete verzovat rodinné fotoalbum, záznamy přednášek, nebo třeba obrazy disků, ale Git (nebo váš počítač) nepříjemně sípou? git-annex je ta správná medicína.

Informatika – Sítě a weby

Sítě a internet [NET]
Jirka Setnička, Vojta Káně

Jak funguje Internet a počítačové sítě vůbec: od elektronů v drátech (fotonů v optických kabelech nebo elektromagnetických vln) přes komunikaci na jedné malé síti až ke komunikaci v celém internetu. Vysvětlíme si rámce, pakety, MAC a IP adresy, routování v malých i ve velkých sítích. Jak to reálně funguje s IPv4 a NATem, co to jsou porty a jak se od sebe liší TCP a UDP. A na závěr radosti a strasti IPv6 (až ho konečně zavedeme).

Web uvnitř ("Error 402: Payment Required. Please insert a coin.") [HTTP]
Martin „Medvěd“ Mareš, Jirka Setnička, Vojta Káně

Většina webu je dnes založena na protokolu HTTP, pojďme se podívat, jak funguje uvnitř. Metody GET, POST, ale třeba i PUT. Co se skrývá v URL. Dohadování o typu dat, jazyce, kompresi. Kešování, revalidace a transformace dat. Křupavé sušenky. Jak se vypořádat s dynamicky generovaným obsahem aneb protokoly CGI, WSGI apod. Mezi klientem a serverem aneb DNS a virtuální servery. Nakonec do toho všeho přimícháme SSL/TLS a máme HTTPS. Malá ochutnávka HTTP/2.0 a 3.0.

Jak se staví CDNka ("Aneb zrychlujeme načítání webů") [CDN]
Jirka Setnička

Sítě pro doručování dat (content delivery networks) obhospodařují dnes velkou část internetového provozu. Když výkon (nebo umístění) vašeho serveru nedostačuje, postavíte mezi klienty a svůj server CDNku a klienti si velké věci budou stahovat z ní. Povíme si, jak vlastně takové CDNka funguje, jak zvládne nasměrovat klienta na svůj nejbližší server a jak pak takový server zvládne odbavit desítky gigabitů trafficu. Jaké možnosti a jaká úskalí přináší protokol HTTP a jak okolo něho postavit CDNku tak, aby dobře kešovala, ale aby nekešovala moc. Cílem přednášky je ukázat principy a technologie, které jsou potřeba k tomu postavit si svoji vlastní malou CDNku.

Linuxový server ("Chci provozovat vlastní linuxový server, ale nevím jak") [ADMIN]
Jirka Setnička, Vojta Káně

Na co se mi hodí vlastní server a jak ho provozovat? Domácí server nebo něco sedícího v cloudu? A když už ho mám, tak jak ho zabezpečit a jaké věci se mi na něm hodí provozovat? Budeme si povídat o SSHčku, klíčích, šifrování, systemd, Apache a Nginxu, mailech, DNS, Let's Encrypt, zálohování a všem dalším, co nás bude zajímat. Ideálně prakticky na nějaké virtuálce. Pokud bude zájem, můžeme zabrousit i do různých způsobů automatického nasazení a konfigurace serverů, například deklarativní popis instalace pomocí Ansible.

Předpoklady: Základní znalost Linuxu.
E-mail ("Drahoušek zákazník.") [EMAIL]
Vojta Káně

Co se stane s e-mailem, když jej odešlete? Kudy chodí a kudy jej čerti nesou? Jaké máte záruky, že přijde; proč občas přijde pozdě nebo vůbec. Problém formátů a kódování, chyby webových i jiných klientů. Protokoly SMTP, POP, IMAP a co se stane, když do nich přimícháme SSL/TLS. E-mailová bezpečnost, SPAM a (nefunkční?) obrana pomocí SPF, DKIM a DMARC.

Webové programování v Kotlinu [WEBKT]
Vašek Končický

Programování pro web, zvláště pak front-end, je dnes velmi divoká záležitost. Máme k dispozici tolik JS frameworků, kterých ještě každým měsícem příbývá... Co takto nepsát v Javascriptu? Můžeme využít třeba jazyk Kotlin! Ten lze překládat do JS s velkou podporou frameworku React. Ukážeme si, jak napsat front-end a jak lze využít sdílení kódu mezi front-endem a back-endem.

Praktický úvod do Jekyllu [JEKYLL]
Honza Černý

Chtěl sis někdy vytvořit vlastní webovou stránku, ale ručně psát HTML a CSS tě otravuje? Zajímalo by tě, jak z Markdownu generovat pěkně vypadající, databázemi a jinou havětí nezatížené webové stránky? Ukážeme si, jak si pomocí Jekyllu vytvořit, spravovat a v neposlední řadě také publikovat webovou stránku.

Informatika – Operační systémy

OS ze základu ("Jaktože to zatím nespadlo?") [OS]
Vašek Šraier, Vojta Káně

Máme procesor a paměť, umíme vykonávat jednotlivé instrukce. Kde jsou ale procesy a vlákna!? Jaktože si nemůžu prostě říct o víc paměti!? Na přednášce si budeme povídat o základních funkcích jádra operačního systému a o tom, jak bychom to mohli naimplementovat sami. Začneme u první instrukce, kterou procesor vykoná. Skončíme u první instrukce, kterou vykoná spuštěná aplikace.

Paralelní programování ("Koupil jsem dalších 15 procesorů, proč je to stále stejně pomalé?") [THREAD]
Jirka Setnička

Jak vypadá víceprocesorové či vícejádrové PCčko a co to znamená pro programátora. Procesy, vlákna a úskalí komunikace mezi nimi. Jak se snese n kohoutů na jednom smetišti? Jak se procesory poperou o jednu RAMku. Komunikace pomocí sdílední dat a sdílení dat pomocí komunikace. Atomické operace, zámky, semafory, komunikační kanály. Jak fungují vlákna v různých jazycích. Kdy je lepší vlákna použít, a kdy ne.

Předpoklady: Trochu představy o hardwaru
Nix(OS) ("Milujeme Haskell, ale namísto toho sestavujeme balíčky") [NIX]
Vojta Káně

Reprodukovatelná operace je taková, která vždycky dopadne stejně, ať už ji spouštíme v různých časových okamžicích, nebo na různých počítačích. Kompilování software se naopak vyznačuje zcela opačnými tendencemi – výsledek závisí na dostupných knihovnách, jejich verzích, stavu cache, někdy dokonce i stavu nějakého vzdáleného serveru. Nix s tím poměrně úspěšně bojuje. Je to ryze funkcionální programovací jazyk, kterým popíšeme, co bychom chtěli sestavit, a přiložené nástroje se nám o to postarají. Jako velmi šílený (ale úspěšný) bonus si můžeme uvědomit, že operační systém se svou aktuální konfigurací a nainstalovanými programy je také v nějakém smyslu balíček, který můžeme popsat Nixem. Tím získáme deklarativní distribuci NixOS, jejíž taje také představím.

Správa paměti ("Když má program sklerózu...") [MEM]
Vojta Káně, David Klement

Po chvíli zjistíme, že nám lokální a globální proměnné nestačí a je potřeba paměť alokovat dynamicky. Co všechno si musíme udělat sami a co se děje programátorovi „za zády“. Mapování adresního prostoru, ruční alokování a vracení paměti a problémy s tím spojené (chyby programátora), počítání odkazů a daň s nimi spojená (a hele, cyklus), odklízeče odpadu (mark & sweep, kopírovací, generační a jiné triky).

SystemD [SYSTEMD]
Vojta Káně

Internetovými diskutujícími nenáviděný soubor init systému a přidružených démonků je nejrozšířenějším svého druhu. Je vůbec možné, aby většina běžných distribucí používala něco tak pekelného? Na přednášce se vás pokusím přesvědčit, že SystemD je vlastně docela milý a zejména velmi mocný kamarád, který za nás umí oddřít soustu těžké práce, i pokud nejsme admini serveru, ale jen běžní uživatelé Linuxových notebooků. Krom tlachání si spolu rovnou nějakou službu napíšeme a pokud zbyde čas, zkusíme postavit co nejmenší bootovatelný systém se SystemD jako initem.

Informatika – Hardware

Mikrokontroléry ("Nejlepší debugger je LEDka.") [MCU]
Martin „Medvěd“ Mareš

Srdcem mnoha dnešních technických hraček je mikrokontrolér. To je čip, na kterém je integrovaný nejen procesor, ale i paměť a spousta zajímavých periferií. Ukážeme si, jak se mikrokontroléry programují, jaké periferie typicky obsahují a jak je používat ke komunikaci s okolním světem. Něco si vyzkoušíme i prakticky na STM32.

Předpoklady: Hodí se základní znalost jazyka C.
Bezpečnostní chyby v procesorech ("Sběrnicí obchází Přízrak a krade klíče.") [CPUBUG]
Martin „Medvěd“ Mareš

Že jsou v programech bezpečnostní chyby, na to jsme si už zvykli. Ale teprve zvolna si zvykáme na to, že mohou být i v hardwaru, dokonce v samotném procesoru. Poslední tři roky přinesly několik ošklivých překvapení tohoto druhu s veselými jmény, jako je Meltdown a Spectre. Budeme se zabývat fungováním procesoru uvnitř, zejména všelijakými triky na zrychlení výpočtu: superskalárním zpracováním instrukcí, kešováním a predikcí skoků. A ukážeme, co pokazil Intel, co AMD a jak toho jde zneužít.

Zpracování rádiových signálů na počítači ("O tom co je mezi anténou a počítačem") [DSP]
Jan Hrach

Reprezentace rádiových vln v počítači: komplexní signály. Základní operace s komplexním signálem. Filtry. Diskrétní Fourierova transformace.

Mikrovlnné obvody ("Na jak dlouho dát počítač do mikrovlnky, aby byl připraven k servírování ?") [MW]
Jan Hrach

Povídání o tom, jak jsem zařizoval, aby se z čísel v paměti počítače staly rádiové vlny, a naopak aby se rádiové vlny z prostředí objevily v počítači. To navíc při dodržení striktních norem na kvalitu. Zesilovače, směšovače, filtry... a jak to postavit a jak to oživit.

Navrhujeme a vyrábíme PCB v KiCADu ("Od schématu k osazené desce") [KICAD]
Tomáš Jethro Pokorný

Jak nakreslit schema, naroutovat desku a nechat si ji osadit třeba na JLCPCB z KiCADu s minimem práce. Průchod jednotlivými kroky, tipy a triky, jak si ušetřit práci a na co si dát pozor.

QElectroTech ("A jak že máte zapojený ten rozvaděč?") [QELTECH]
Tomáš Jethro Pokorný

K topení, rozvaděči nebo informačnímu systému vlaku se hodí mít schema zapojení, abychom věděli, co kam vede, co je tam za komponenty a podobně. Ukážeme si QElectroTech, ve kterém se dají taková schemata kreslit.

Informatika – Další aplikace informatiky

GPS ("Čekám na signál...") [GPS]
David Klement

GPS je vstutku magická technologie, a ačkoli se to nezdá, využívá jedny z nejdůležitějších výsledků moderní vědy. Vysvětlíme si, na jakém pricipu GPS funguje, a proč to nemůže fungovat způsobem, jaký popisují téměř všechny stránky na internetu.

Předpovídání počasí pohledem ajťáka ("Automatizace rosniček") [METEO]
Jan Hrach

Co je to numerický model a co je to nowcasting.

Hlídáme radary ("'Jendo, shořel nám další koax'") [RADWATCH]
Tomáš Jethro Pokorný

Obvykle máme hromadu serverů, které posílají metriky na společný logovací a monitorovací server, kde se to vizualizuje. Naše radary ale potřebují mít diagnostiku primárně lokálně, ale zároveň i centrální logování problémů. a důležitých metri. Jak to aktuálně řešíme, Grafana, GrayLog, Influx, MQTT.

Aplikace kryptografie ("6140 a184 c9a6 41f1 de99 e733 354a f451") [CRYPT2]
Martin „Medvěd“ Mareš

Pokročilejší a občas nečekané aplikace základních kryptografických primitiv. Jak přesvědčit server, že známe heslo, aniž bychom mu ho posílali? Jak zajistit, aby útočník nemohl dešifrovat komunikaci, ani když dodatečně získá soukromý klíč? Jak funguje BitCoin (decentralizovaná digitální měna) či Tor (protokol znemožňující komukoli po cestě vědět, kdo s kým komunikuje)?

Předpoklady: Základní povědomí o šifrování a víra v existenci náhodných čísel
Praktická kryptografie ("A proč jsou všechny ty zámky na papírových dveřích?") [PCRYPT]
Martin „Medvěd“ Mareš

Programátoři si často myslí, že pro bezpečnou komunikaci stačí vybrat si z knihovny osvědčenou silnou šifru. Jak naivní! Navrhnout bezpečný protokol není maličkost a dá se při tom ledacos zpackat. Replay útoky (jak otevřít auto krabičkou za 30 dolarů), útoky na padding a na blokovou strukturu. Čí že je ten podpis? Jak nepoužívat RSA a jak nehešovat hesla. Jak náhodná jsou vaše čísla? Postranní kanály: časování, spotřeba, záření. K čemu se crackerům hodí termoska s tekutým dusíkem.

Buněčné automaty a Game of Life ("Čtverečkovaný svět, co není Minecraft") [LIFE]
Martin „Medvěd“ Mareš

Game of Life je dvojrozměrný svět, ve kterém se buňky vyvíjí podle průzračně jednoduchých pravidel. Už desítky let v tomto světě objevujeme další a další zajímavé jevy. Tak do něj také nahlédneme, prozkoumáme souvislosti s evoluční biologií i s algoritmy. Též uvidíme, jak Život zapadá do obecnějšího světa buněčných automatů.

QCAD + FreeCAD ("přece to nebudu rýsovat ručně") [QFCAD]
Tomáš Jethro Pokorný

Jak si nakreslit výkres nebo udělat jednoduchý 3D model, abychom to pak mohli vytisknout / vyřezat / nechat si naohýbat.

Čárové kódy ("Jak naučit počítače číst láhve od Coly") [BAR]
Martin „Medvěd“ Mareš

Čárové kódy dnes potkáváme na každém kroku, ale jak doopravdy fungují? Prozkoumáme klasické jednorozměrné kódy (UPC, EAN, Code39, Code128), jakož i novější dvojrozměrné (QR, Aztec, DataMatrix). Kódovací a dekódovací algoritmy plus trocha matematiky okolo zabezpečení proti chybám. Další počítačem čitelné značky: RFID, bíle křížky na asfaltu, ...

Matematika – Algebra (lineární i jiná)

Rotácie v priestore – Kvaternióny a Cliffordove algebry ("Ako matematicky popísať valčík") [ROTATE]
Maroš Grego

Rotácia je základná operácia v 3D grafike. Ako zariadiť, aby sa veci otočili tak, ako chceme? Prečo záleží na poradí, v ktorom rotácie robíme? Ako to zrozumiteľne vyjadriť a implementovať na počítači?

Kedy otočenie o 360° nie je identita ("Úvod do algebraickej topológie") [ALGTOP]
Maroš Grego

Skúste si vziať opasok. Zafixujte jeden jeho koniec a druhý otočte o 360 stupňov. Môžete ho teraz skúšať narovnať bez toho, aby ste otočili koncom - nepôjde to! Tak whatever, otočte koniec znovu o 360 stupňov. A teraz ho už zrazu narovnať ide! Čo sa to tu deje?!

Úvod do teorie kategorii [TERCAT]
Tomáš Vítek

Matematika má mnoho oblastí, které studují vlastní objekty a vyvíjí vlastní metody. Jejich výsledky však lze zřídka kdy přímo aplikovat v jiných oblastech a i samotný přístup bývá diametrálně odlišný. Člověk by se pak mohl ptát, zda neexistuje abstraktní teorie, která by byla základem všech ostatních oblastí a která by je spojovala. A tou je právě teorie kategorií. Díky její vysoké úrovni abstrakce, a tedy její univerzální aplikovatelnosti, ji lidé nazývají jazykem moderní matematiky a její studium lingvistikou matematiky. Vstupní požadavky: Pro pochopení samotné teorie kategorií nejsou žádné, avšak pro pochopení ilustrativních příkladů je vhodné minimální ponětí o konceptu matematické struktury a základy lineární algebry (konkrétně pojmu vektorového prostoru). Jestliže bude odhlasována, tak má přednáška Úvod do studia moderní matematiky všechny pojmy podrobně vysvětlí, jestliže nebude, udělám na začátku rychlý úvod.

Teorie čísel a RSA ("267 - 1 = 193 707 721 · 761 838 257 287") [RSA]
Martin „Medvěd“ Mareš

Povídání o teorii čísel, které nás od základů dovede až k RSA – asi nejpoužívanějšímu asymetrickému šifrovacímu algoritmu dnešní doby. Počítání modulo složené číslo a Eulerova věta. Jak RSA funguje, proč funguje a jestli bude ještě fungovat. Generování klíčů, faktorizace kontra testování prvočíselnosti. Časová složitost aritmetiky.

Předpoklady: Vědět, co je dělitelnost a jak funguje modulární aritmetika.

Matematika – Jiné

Samoopravné kódy ("Jak poslat kouřový signál ve větrný den.") [SELFCODE]
David Stanovský

Vysvětlil bych základní principy samoopravných kódů, tj. kódů, které umí opravit jistý počet chyb, které vznikly při přenosu informace.

Předpoklady: Základy lineární algebry (tělesa ℤp, podprostory, báze, matice).
Kombinatorika ("Nemám rád faktoriály. Faktoriály nemám rád. Rád nemám faktoriály...") [KOMB]
Martin „Medvěd“ Mareš, Vašek Končický

Při navrhování algoritmů a počítání jejich složitosti narazíme na celou řádku zajímavých a ne úplně triviálních kombinatorických problémů, a tak se naučíme, jak na ně. Základní triky s faktoriály a kombinačními čísly, sčítání konečných a občas i nekonečných řad, rekurentní rovnice a princip inkluze a exkluze. Možná se také potkáme s Dlouhým, Širokým a poněkud zmatenou šatnářkou.

Úvod do studia moderní matematiky [MODMAT]
Tomáš Vítek

Přednáška je koncipována jako uvedení do současného způsobu studia matematiky, tedy strukturnímu přístupu, se kterým se setkáte na vysoké škole. Cílem bude vysvětlit, proč moderní matematika vypadá tak, jak vypadá, jaké jsou výhody tohoto docela abstraktního přístupu, jeho uvedení na příkladech a co nám umožňuje nového, oproti starším přístupům? Dále na čem je vlastně matematika založena a především proč zrovna takto? Co nám vůbec matematika umožňuje studovat a proč by nás měla zajímat oproti ostatním oborům?

Teorie množin a matematika nekonečen ("Kdo je nejvyšším z kardinálů?") [TEMNO]
Martin „Medvěd“ Mareš

Historie matematiky je dlážděna trampotami s nekonečnem. Začalo to roztomilým problémem s želvou pana Zénona a vedlo až k poněkud děsivým paradoxům 18. století. V moderní době jsme se proti tomu obrnili teorií množin, na níž je dnes takřka celá matematika postavena. Jak se taková teorie buduje a jak se pomocí ní popisují nekonečné objekty. Množiny a jejich velikosti. Cantorův diagonální trik. Ordinály a houšť kardinálů. Potenciální kontra aktuální nekonečno. Jak si pořídit přirozená čísla a jak ta reálná. Potíže s axiomem výběru.

Meta-matematika ("Tato věta sem nepatří.") [METAM]
Martin „Medvěd“ Mareš

Pokud budeme v životě věřit všemu, co je „přeci zřejmé“, dostaneme se brzy do potíží a v matematice to platí dvojnásob. Přírodní vědy si vymyslely opakovatelné pokusy a matematici axiomatický přístup. Ukážeme, jak z jednoduché sady axiomů vybudovat takřka celou matematiku. Dokonce tak, že správnost důkazů za nás ověří počítač, aspoň když mu trochu pomůžeme. Nadšení trochu ochladí Gödelova věta: ať děláme, co děláme, vždy zbude nějaké nerozhodnutelné tvrzení. Pomůže přidávat axiomy? Asi ne, ale za odměnu získáme mnoho různých matematik. A dá-li bůh, stihneme dokázat jeho existenci i neexistenci :–).

Trippy vzory generované celočíselnou aritmetikou a ich zvuky ("Digitální LSD") [TRIPPY]
Maroš Grego

Už v počiatkoch práce s počítačmi výskumníci objavili, že ak budeme iterovať nasledujúci algoritmus pre body so súradnicami (x, y): x += y >> 4; y -= x >> 4; (kde >> značí bit shift), tieto body vytvoria kružnicu s použitím veľmi málo procesorových inštrukcií. Ak sa ale zamenia parametre tohto algoritmu, vytvorené obrazce môžu byť výraznejšie viac zložité ako kružnica. Predstavím program, ktorých ich všetky zobrazuje a dokáže z nich dokonca vydávať zvuky.

Gödelove vety a ich dôkaz ("Poďme spoločne zlomiť matematiku") [GODEL]
Maroš Grego

Aby mohol byť matematický dôkaz považovaný za naozaj správny, musíme vychádzať len z vopred daných viet (tzv. axiómov) a odvodzovať len podľa presne stanovených pravidiel. Lenže Kurt Gödel dokázal začiatkom 20. storočia, že už len pre aritmetiku prirodzených čísel so sčítaním a násobením sa vždy nájde veta, ktorá bude v prirodzených číslach pravdivá, ale nebude sa dať dokázať. Bez ohľadu na to, aký dôkazový systém si vytvoríme. Ako je to možné?

Hyperbolická geometria ("je priestor krivý") [HYPSPACE]
Maroš Grego

Euklides odvodil všetky vety svojej geometrie z piatich axiómov. Piaty z nich sa ľuďom nezdal, lebo nie je tak intuitívne zjavný ako prvé štyri. A tak sa ho snažili z nich odvodiť. Až o 2000 rokov zistili, že sa to nedá - pretože nemusí platiť! A objavili novú geometriu, kde je priestor krivý a zmestí sa doň oveľa viac. Ako to tam vyzerá? Ktoré známe zákony platia a ktoré nie?

Komplexné čísla, Fourierova transformácia a hudba ("They vibin'") [FOURTRANS]
Maroš Grego

Čo má spoločné zisťovanie tónov v hudbe, rýchle násobenie a Heisenbergov princíp neurčitosti? Fourierovu transformáciu! Ako si ju predstaviť? A ako nám pomôže zistiť, prečo niektoré tóny spolu znejú harmonicky a iné až tak nie?

Hausdorffův zvěřinec ("Jaký objem má π-rozměrná koule?") [HAUS]
Martin „Medvěd“ Mareš

Možná vás už také zarazilo, že některé fraktály nejsou ani dvourozměrné, ani třírozměrné, ale něco mezi tím. Pojďme se podívat, co to znamená. Cestou potkáme různé zajímavé partie matematiky (jako třeba metrické prostory a teorii míry) a různá podivuhodná zvířátka: Cantorovo diskontinuum, von Kochovu vločku a Hilbertovu křivku.

Catalanova a Fibonacciho čísla ("1, 1, 2, 5, 14, 42, 132, 429, 1430, 4862, ?") [CAT]
Martin „Medvěd“ Mareš

Kolik existuje binárních stromů? Kolika způsoby jde uzávorkovat výraz? A kolika způsoby projít čtvercovou mřížku, aniž bychom překročili úhlopříčku? Kam oko pohlédne, všude se skrývají Catalanova čísla. Kromě případů, kdy za ně zaskakují čísla Fibonacciho. Povídání o dvou zajímavých posloupnostech a jejich početném příbuzenstvu. Dlouhá cesta od hezkého vzorečku k rychlému algoritmu.

Teorie chaosu ("Objevme společně skrytý řád reality") [CHAOS]
Andy Mikulová

"Chaos" není jen módní slovo pro náhodu či zmatek. Velkým objevem posledních desetiletí je fakt, že chaos je stejně obvyklý jev jako tradiční typy pravidelného chování. Nesnažíme se chaos zničit, ale zkrotit. Krátce si popovídáme o historii chaosu a co vlastně takové chaotické chování je. Zadefinujme si potřebné pojmy a vrhneme se do hlubin fraktálů. Také si takový fraktál naprogramujeme. Ukážeme si praktické aplikace teorie chaosu ve fyzice, informatice a biologii.

Fyzika

Vplyv radiácie na ľudský organizmus [RADIO]
Alexandra Mészárošová

V dnešnej dobe sa ľudia stále viac obávajú vystavenia radiácie. Či už zo vzdialených jadrových nehôd alebo elektrární. Aký efekt má radiácia na náš organizmus sa bližšie dozviete v prednáške. Pozrieme sa bližšie na účinky ionizujúceho žiarenia na tkanivá a orgány, preberieme priebeh akútnej choroby z ožiarenia a v neposlednom rade sa pozrieme na súčasné možnosti rádioterapie.

Problém N těles ("Předpověď galaktického počasí na příští miliardu let") [NBODY]
Lukáš Veškrna

Máme systém s N tělesy, ve kterém působí gravitace, a zajímá nás, jak se bude vyvíjet. Pro systém na úrovni galaxie, který má řádově desítky miliard částic, je to výpočetně velmi náročné, a proto jsme ochotni dělat aproximace. Naivní řešení počítá všechny interakce, kterých je O(N2), avšak můžeme použít algoritmus Barnes-Hut, který využívá QuadTree/OctTree, popř. také metodu Particle-Mesh, která počítá gravitační potenciál v mříži.

Předpoklady: Středoškolská fyzika a základy programování
(Kliknutím na název přednášky zobrazíte její detail)

Nematfyzácké přednášky

Zde najdete přednášky, které už s informatikou, matematikou nebo fyzikou souvisí jen okrajově, ale zato typicky přinášející nějaké netradiční téma.

Filozofické okénko

TempleOS ("Když ti bůh řekne, abys mu napsal operační systém.") [TEMPLEOS]
Honza Černý

Tato přednáška je povídání o operačním systému TempleOS a hlavně jeho autorovi. Tento hořko sladký příběh je plný těžkých osudů, zvláštních náhod a jak se TempleOS stal bizarní a přesto významnou součástí historie internetu.

Nová náboženská hnutí ("Vše, co potřebujete vědět, abyste si mohli založit sektu.") [CULT]
Honza Černý

Od poloviny minulého století přibylo mnoho nových náboženství a duchovních hnutí. Povíme si o jejich historii a dopadu na společnost. Povíme si i o psychologii schovanou za sektami a jak vlastně interně fungují. Povíme si i o charismatizaci a jak ji poznat.

Hnutí nového věku ("Jak si vyrobit boha na míru.") [NEWAGE]
Honza Černý

Žijeme v době, kdy můžeme být svědkem velkých změn, a to dokonce i ve vnímání duchovna a životních hodnot. Řekneme si o historickém vývoji náboženského směru „new age“ a jeho aktuální podobě. Cílem přednášky je pochopit vývoj hodnotových systémů a jak ovlivňuje jednotlivce. Přednáška z velké části vychází z pozorování Karla Gustava Junga.

Současná teoretická filozofie [TEOFIL]
Tomáš Vítek

Čím se vůběc zabývá dnešní filozofie? A nejsou filozofové náhodou jen lidé, kteří celý den leží, pak si zapíší nějaké nesmysly do deníčku a my to pak po nich čteme jako volové? V přednášce se zaměřím na koncept poznání a vědění, co se vůbec můžeme dozvědět, jak můžeme mít pravdu, jak s tím souvisí jazyk. Především se pokusím argumentovat, že moderní filozofie je velmi praktická záležitost, například „jak poznat nové věci? tj. věci, které ještě neznáme“, což je velká otázka, která stojí u základů celé matematiky a fyziky.

Hinduismus [HINDU]
Tomáš Vítek

Historie, filozofie hinduismu. Jeho politický a sociální vliv na Indii a západ.

Racionalita ("Racionalita neslouží k vyhrávání debat, ale k tomu, abyste se rozhodli, na kterou stranu se postavit.") [RAT]
Vašek Končický

Naše přesvědčení o světě jsou jako mapa nějakého území. Měli bychom se snažit, aby mapa co nejlépe odrážela skutečnost, neustále ji upravovat podle nově objevených faktů. Přesto se lidi často spíš snaží přesvědčit ostatní i sebe, že jejich názor je správný, než aby věnovali veškeré úsilí nalezení názoru nejlépe kopírujícího realitu. Odhlížíme od nepříjemných pravd. Proč? Jak se naučit své názory absolutně podřídit realitě, přijímat svět, jaký je? Jaké systematické chyby v uvažování lidský mozek dělá a jak nám jejich znalost (ne)může pomoci? K čemu se hodí znát teorii pravděpodobnosti či úvahy z oblasti umělé inteligence?

Lingvistika

Rodinná galerie jazyků ("Да? И кто ты?") [TONGUE]
Klárka Hloušková

Asi jste už někdy slyšeli o tom, že existují nějaké jazykové rodiny. Během této přednášky si některé představíme a lehce se s nimi seznámíme. Přidám i pár jejich „rodinných historek“. Zároveň se můžete těšit na rychlokurz o tom, jak se vyznat ve všech těch „strýčcích z pátého kolena“. Přednáška bude velmi úvodní a spíše přehledová.

Jak si pořídit vlastní jazyk ("Minao remabi malelio koribeto.") [CONLANG]
Martin „Medvěd“ Mareš

Hodí se vám, aby postavy ve vaší hře nebo povídce mluvily neznámým jazykem? Tak si vymyslete vlastní! Ale jak na to? Jak se vytváří různé vrstvy jazyka: slovní zásoba, morfologie, gramatika, frazeologie, ale i písmo a výslovnost. Proč si pořídit imaginární uživatele a imaginární historii. Jak najít správnou míru nepravidelnosti. Čím se můžeme inspirovat z existujících jazyků a čím raději nechceme.

Fonetika ("Pojďte, zachrochtáme si spolu!") [FON]
Martin „Medvěd“ Mareš

Malá inventura zvuků, které lidé dovedou vytvářet, a jejich použití v komunikaci. Různé způsoby vytváření a modulace zvuku. Kolik různých B dokážete říci? Fonetické kontrasty a co si z nich různé jazyky vybraly. Rázy, polosamohlásky a jiní obyvatelé polosvěta. Přízvuk kontra délka. Asimilace, přehlasování a další „principy líné huby.“ Vše prakticky procvičíme.

Hudba a tanec

Hlasitá přednáška RELOADED ("Jak nehoda při obsluze soustruhu založila hudební žánr.") [LOUD]
Honza Černý

Tato přednáška je chronologickým a snad i trochu systematickým náhledem na vývoj metalové hudby a žánrů z nich odvozených. Přednáška bude nejen o hudbě, ale i příbězích o jejich interpretech. Přednáška nejen pro posluchače metalové hudby, ale i pro lidi, kteří se s ní nikdy nesetkali. Přednáška byla od posledního přednášení přepracována, tak se máte na co těšit.

Jazz vám hlavu neukousne [JAZZ]
Ondra Machota

V této přednášce nahlédneme na historii českého a světového jazzu, projdeme si různé podžánry, zajívamé skladatele a hudebníky. Každý posluchač i neposluchač jazzu je vítán.

Tance – cherry pick matematika [DANCEMAT]
Katka „Lasivia“ Lorenzová

Výběr tanců, které pohledem matematika „fungují jinak“ než momentálně masověji tancované tance v ČR. Speciální nabídka s dobrým poměrem zábavnosti ku náročnosti (testováno na lidech po dobu minimálně několika generací).

Komunikace v páru [PAIRCOM]
Katka „Lasivia“ Lorenzová

Jak to, že na tanečních videích jde partner a partnerka vždy stejným směrem? Jsou dohodnutí na celý tanec dopředu, co budou dělat? Fungují pak tančírny tak, že partner předá partnerce na začátku tance posloupnost figur, které si přeje po ní vykonat? Jsou tak dobří tanečníci jen dobrými programátory humanoidních robotů, nebo je to všechno jinak? Taneční workshop o komunikaci v tanečním páru. Na začátku workshopu si zadefinujeme nejjednoduší známou fyzickou vrstvu komunikačního tanečního protokolu. Zbytek času pak věnujeme pokusům po ní posílat různé věci.

Dovednosti

Hesla ("SmUgdG9obGUgYmV6cGXEjW7DqSBoZXNsbz8K") [PASS]
Jan Černohorský

S hesly se potkáváme každý den, ale málokdo jim věnuje takovou pozornost, kterou by si zasloužily. Proč je „Pepicek84!“ špatné heslo? Jak vytvořit dobré heslo? Jak jinak chránit své účty na internetu? Na tohle vše a mnoho dalšího se vám pokusíme odpovědět v naší prezentaci. Spoluautor přednášky Šimon Šustek.

Typografie ("What You See Is all What You've Got!?") [TYPO]
Martin „Medvěd“ Mareš

Jak na počítači text nejen napsat, ale také vysázet tak, aby pěkně vypadal a aby (což je důležitější) se i příjemně četl. Jak se sází pohádka, jak báseň a jak knížka o algoritmech plná komplikovaných vzorců. Jak jde dohromady staleté umění typografické a moderní technika. Přineste knihy i letáky, zkritizujeme sazeče, co se do nich vejde.

Orientace [ORI]
Martin „Medvěd“ Mareš

Jak ze neztratit v terénu a jak se neztratit na moři. Vývoj umění navigace. K čemu je důležité slunce a hvězdy, ale proč mořeplavcům nestačí, alespoň dokud neobjevíme hodinky. Použití mapy, busoly a GPSky. Orientace bez pomůcek a použití Ariadniny nitě. Bleskový úvod do sférické astronomie a časomíry čili jak (ne)postavit sluneční a třeba i měsíční hodiny. Jak reprezentovat mapu v počítači a jak raději ne. Jak zapisovat polohu místa na Zemi (přestože Země má tvar podivně nakousnuté hrušky) a kolika způsoby to jde. Různé druhy map a jejich (z)kreslení. Jak se neztratit v kartografii. Praktické cvičení v terénu.

Zážitková pedagogika ("Pojďme se učit hrou!") [ZAZPED]
Vašek Šraier

Zážitková pedagogika – oblíbené sousloví lecjakých organizátorů akcí. Metoda, pomocí níž můžeme připravovat krátké schůzky i dlouhé několikadenní kurzy. Co to ale vlastně je? Jak můžeme zážitkovou pedagogiku využít jako organizátor? Jak jako účastník?

Základy první pomoci ("Jak někomu zachránit život a jak málo k tomu stačí") [ZDRAV]
Jirka Setnička

Pobavíme se o základech první pomoci. Jak správně vyhodnotit situaci a kdy je potřeba volat pomoc? Jak se postarat o člověka v bezvědomí, jak kontrolovat životní funkce a jak člověka stabilizovat do příjezdu pomoci? Ukážeme si, jak málo stačí k záchraně života a naučíme se nebát se první pomoci. A také, že naše bezpečí je v každé situaci na prvním místě.

Lockpicking ("Jak si odemknout, když si náhodou my (nebo soused) zapomeneme klíč :-)") [PICK]
Jirka Setnička

Jak fungují dnešní zámky, co jsou to stavítka a jak vlastně fungují klíče. A jak se pomocí jednoduchých nástrojů dají využít výrobní nedokonalosti zámků k jejich odemčení. Použití planžet, napínáků, praktické ukázky odemykání, nastínění technik bumpingu a dalších postupů, jak se dostat přes zamčené dveře.

Stavíme dům inkrementálně a experimentálně ("ale vždyť teplo stoupá nahoru, tak proč stropní topení?") [HOUSE]
Tomáš Jethro Pokorný

Již třetí rok stavíme dům a nenecháváme se příliš přesvědčovat konvenčními postupy. Jak to děláme, co jsme se naučili, jak to (zatím) funguje. Alternativní postupy v jinak obyčejném cihlovém domě.

Jiné aneb co vám chci ukázat

Capture the flag ("Hackování, jako nejlepší způsob, jak strávit víkend.") [WTFCTF]
Šimon Šustek

CTFka (Capture The Flag) jsou soutěže, ve kterých je cílem zneužít program nebo systém netradičním způsobem, abychom získali vlajku – tajný textový řetězec uložený na zdánlivě nedostupném místě. Ukážeme si, jak úlohy v CTFku vypadají, možná si vyzkoušíte nějakou vyřešit a zjistíte, proč by nás to vůbec mělo zajímat.

Čaj ("Jak vypadá odvar z nezralých pražců?") [TEA]
Martin „Medvěd“ Mareš

Pojďme usednout k šálku lahodného čaje a povídat si o tom, co se v něm skrývá. Kde se čaj vzal, kde se pěstuje, jak se zpracovává a jak ho připravovat. Trocha čajového zeměpisu, dějepisu i čajové chemie a čajové kultury. Též o všelijakých substancích čaji podobných.

Železnice a kolejová doprava ("Vlak bude opožděn z důvodu ztráty lopatky na uhlí.") [RAIL]
Martin „Medvěd“ Mareš & Vašek Končický

Cestování po železnici už dlouho patří do života mnoha z nás. Kolik o ní ale víme? Trocha historie, zajímavosti z předpisů, pár pohledů za hranice. Jak se staví trať, jak vlak a jak to všechno, když už to je hotové, skloubit do fungujícího systému. Čím se zajišťuje bezpečnost (a jak může z pohledu systému vlak prostě odletět) a k čemu jsou všechna ta návěstidla u tratí.

Fotografia ("*cvak*") [FOTO]
Maroš Grego

Ako fungujú objektívy, fotoaparáty, filmy – pre ľudí, ktorý sa neboja matematiky!

Panoptikum historických failů ("Když se má něco pokazit, tak se to pokazí.") [HIFAIL]
Klárka Hloušková

Taky vám občas připadá, že váš den nestojí za nic? Že kazíte vše, na co jen sáhnete? Přijďte se potěšit cizím neštěstím. Uvidíte, že na tom můžete být ještě daleko hůř. Střelný prach a dopisy, smrtelné barokní taktovky, výbušné vojenské přehlídky a létající želvy, to vše a ještě mnoho dalšího na vás čeká v Panoptiku historických failů!

Biologie očima programátora ("Ti tu nemoc klidně fixnu, jenom dej zdrojáky... oh wait") [BIO]
Kiki Prokopová

Nebudeme se učit druhy kytek, ale radši zabrousíme do toho jak fungují buňky – v čem jsou vlastně podobné počítačům a v čem rozhodně ne. K čemu je DNA. K čemu je RNA, i když je to skoro to samé co DNA. Co se dá zjistit jejich sekvenováním. Proč má skládání proteinů takový hype. Proč se většina léků dnes váže na proteiny, ale medicína budoucnosti *možná* bude spíše cílit na RNA nebo i DNA.

Chleba, po kterém se halucinuje a pak vám upadnou nohy, aneb od ergotismu k Lucy in the Sky with Diamonds [LSD]
Tibor Malinský

Kdo stojí za hladomorem ve středověku a zároveň za kulturním hnutím převážně v šedesátých letech 20. století? Nikdo jiný než paličkovice nachová. Stručná historie LSD, chemická podstata a mechanismus účinku na organismus pod drobnohledem.

Rozbalit všechny přednášky