Podzimní soustředění KSP 2025
Podzimní soustředění pro naše nejlepší řešitele proběhlo od 13. do 20. září ve Zdobnici v Orlických horách.
Do čeho jsme se to nechali uvrtat, jsme zjistili pár dní před akcí, kdy nám v rychlém sledu přišla pozvánka na Kurz Správného Piráta lákající na násilí, otevřené moře a bezplatnou zdravotní péči, bezprostředně následovaná varováním o podvodných emailech od britského námořnictva. Varování jsme nicméně nedbali a všichni jsme se v sobotu 13. září sešli na vlakovém nádraží ve Zdobnici. Tam na nás čekali členové britského námořnictva s vřelým přivítáním… tedy jen do té doby, než zjistili, že jsme nápadně podobní těm třiceti pirátským rekrutům, kteří se tady někde prý potulují. Naštěstí se v tu chvíli objevila skupinka pirátů v čele s prvním důstojníkem a po troše přesvědčování a cinkání mincemi nad naší přítomností Britové přimhouřili oči.
Po úvodní byrokracii a pořízení naší olejomalby mohl začít samotný kurz. Na úvod nás piráti naučili jejich oblíbenou deskovku, Port Royal. Pak jsme se po malých skupinkách vydali směrem na objekt. Cestou jsme plnili různé úkoly: učili se jména našich kolegů, poslepu házeli dělové koule, cvičili se v nošení raněného, krmili se navzájem dřevěnýma rukama, tříbili náš odhad, trénovali schopnost najít poklad i poslepu a broděním potoka dokazovali, že se nebojíme vody. Když už se zdálo, že jsme kurz úspěšně dokončili, objevili se Britové a unesli nás. Už jsme se smiřovali s pobytem ve vězení, když v tom se ukázalo, že to celé byla jen zástěrka a že nás převlečení piráti vezou na svou loď.
Večer najednou slyšíme v přístavu hlasy. Prý nějací Britové a chtějí nás zatknout! My se ale nebojíme, máme děla… cože, my jsme je propili? A jéje, tak to nás Britové dostanou jejich děly… cože, daňové škrty? Tak to po sobě ty dělové koule asi budeme muset házet ručně. A jelikož už je tma, upevníme na ně z bezpečnostních důvodů lightsticky.
Další den začal lekcí v synchronizovaném plavání, následovanou seznamovacími aktivitami pro náš nově vzniklý tým hrdlořezů. Pak přišel první důstojník s neradostnou zprávou: včerejší návštěva Britů nebyla jen tak z ničeho nic, máme mezi sebou krysu! Hněv posádky schytal plavčík, a než se někdo začal pídit, jestli to celé náhodou nebylo jinak, byla mu dopřána procházka po prkně.
Odpoledne nás Britové pěkně naštvali – nejen že nám pořád komplikují rabování a okrádání, ale teď z naší oblíbené hospody udělali čajovnu?! Vsadili jsme se s nimi, že stejně dokážeme vypít víc piva než oni čaje. Sázku jsme vyhráli a nadšeni našim vítězství jsme se večer rozhodli utužit naše vazby rozjímáním nad více či méně osobními otázkami.
V pondělí jsme vyrazili hledat poklad, a to pro jistotu rovnou v několika skupinkách. Poklad jsme sice nenašli, ale zato jsme se hezky prošli, a když na nás z oblohy začala padat voda, připadali jsme si zase jak zpátky doma na rozbouřeném moři.
Když jsme se zase sešli v přístavu, ukázalo se, že jsme přece jen něco našli: obří iKSko! To přece musí být kus mapy pokladu, teď jen najít její zbytek… ten vítr rozesel po okolí a k pochopení jednotlivých útržků mapy bylo potřeba je nejdřív dešifrovat. To pro nás nebyla žádná překážka a brzy jsme v rukou drželi dlouho vysněnou truhlu. Za přítomnosti celé posádky jsme ji otevřeli. Místo zlaťáků na nás ale čekala jen hromádka kosti a klubko vlasů. Nabízelo se jen jediné vysvětlení: kapitán nás zradil! To byla poslední kapka. V čele s plavčíkem, který díky (mezi piráty vzácné) schopnosti plavat přežil svou popravu, jsme kapitánovi vyhlásili vzpouru a na místě ho probodli nožem.
Vstávání další den bylo krušné – trochu jsme tu oslavu nově nabyté svobody a truchlení nad nenalezeným pokladem přehnali, a odpovědi jsme na dně flašky stejně nenalezli. I když… co je tamhleten papírek? Jako mapa to nevypadá, ale že by to byl nějaký návod – třeba jak takovou mapu nakreslit? Rozhodli jsme se ho dekódovat a naprogramovat si taky pár vlastních.
Pít na žal nepomohlo, programování taky ne. Svět bez kapitána tak nějak postrádá smysl. Vedeni Prvním důstojníkem jsme se jednohlasně shodli, že kapitána povoláme zpátky. Vždyť my ani žádnou vzpouru nechtěli, o všem nás přesvědčil plavčík! Za takovou drzost ho popravíme, a tentokrát pořádně: dovezeme ho do Polska, protože když umře v Polsku, umře i ve skutečnosti.
Teď už nám nic nestojí v cestě: s kapitánem po boku jsme silnější než kdy dřív, patří nám celé moře a kdo se nám postaví, pozná náš hněv! Když už o tom mluvíme, je tu pár lesních zvířátek, pavouků a trpaslíků, kteří by si zasloužili dostat za uši. Proto jsme se vydali po okolí objektu sestavit co nejlepší posádku a pak to všem pořádně nandat. Závěrem nás čekal souboj s nemrtvým plavčíkem. Jeho poražením jsme ho konečně vysvobodili z prastaré kletby, a on se tak mohl stát zase běžným smrtelníkem.
Ve čtvrtek ráno, poté, co jsme konečně vymýtili i posledního ducha z plavčíkovy sluje, nastal čas konečně otevřít pravou truhlu s pokladem. Jaké bylo naše zklamání, když na nás ani tentokrát nečekaly zlaťáky! V truhle byl jen strohý vzkaz, že poklad byl přesunut pod správu Britského muzea. To jim teda nedarujeme! Okamžitě jsme se do Londýna vypravili, a aby nás Britové nepronásledovali, jali jsme se jim odšroubovat stěžně. Bohužel Britové měli ten samý nápad, a tak se v přístavu strhla menší potyčka.
Do Londýna se nám nakonec podařilo doplout. Teď následovala ta trikovější část: vloupat se do muzea a poklad odtamtud ukrást. Naštěstí zabezpečení muzea nebylo tak dokonalé, jak si jeho architekt myslí, a po vyslechnutí několika příběhů a popovídání si s duchem zakladatele muzea jsme měli celkem jasnou představu, co dělat. Praxe je sice těžší než teorie, ale nakonec se nám podařilo přelstít všechny nástrahy a vystřelit z muzea poklad kanónem.
Teď už zbylo jen uchránit náš úlovek před Brity. Svedli jsme epickou bitvu a na konci se nám podařilo zvednout kotvy a vyplout i s pokladem na širé moře. Uff, to bylo o fous… Na oslavu jsme uspořádali velkolepou hostinu. Do Anglie se teď nějakou dobu vrátit nemůžeme, aspoň dokud po nás Britové nevzdají pátrání. Proč ale taky? Celý svět nám leží u nohou, a máme tolik zlata, že si za něj můžeme koupit klidně menší ostrov někde v Karibiku. A beztak, ten pravý poklad jsou přátelé, které jsme—ale co to povídám, přátelé jsou sice fajn, ale ten pravý poklad je ta bedna plná zlaťáků!
Program a fotky
| Den | Dopoledne | Odpoledne | Večer a noc | |||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Sobota | Příjezd a cesta na objekt | Lightsticková bitva | ||||
| Neděle | Icebreakery | Přednášky | Přednášky | Obsazování hospod | Multisocio | |
| Pondělí | Výlet | Přednášky | Půlnoční přednášky | |||
| Úterý | Přednášky | Dešifrování mapy | Táborák | |||
| Středa | Programování v PostScriptu | Přednášky | Noční kartičková hra | |||
| Čtvrtek | Přednášky | Šroubování stěžňů | Přednášky | Vloupání do muzea | ||
| Pátek | Přednášky | Závěrečná hra | Hostina | |||
| Sobota | Odjezd | |||||
Další fotky:
Rozvrh přednášek
Soustředění podporovali tito sponzoři. Tímto jim velmi děkujeme.
