Podzimní soustředění KSP 2024

Podzimní soustředění pro naše nejlepší řešitele proběhlo v Hříběcím od 14. do 21. září. Přivítání ve vězení

Když se nás organizátoři KSP ptali, jakých programátorských zločinů jsme se dopustili, mysleli jsme si, že to bude použito na nějakou seznamovačku a s radostí jsme vyplnili ty nejvtipnější možné zločiny, které nás napadly. To jsme ale netušili, že organizátoři KSP naše přiznání předají rovnou Policii České republiky. Ta se začala případem hned zabývat a o pár týdnů později nám všem do emailu (nebo alespoň těm, kterým z neznámého důvodu nespadl email do spamu) přišlo předvolání k výkonu trestu do Kárného Střediska Pelhřimov. Vězeňské foto

Nezbývalo nám nic jiného, než se dle instrukcí vydat na místo. Cesta nebyla jednoduchá, neboť hroší bohové (patrně taktéž rozhněvaní našimi programátorskými zločiny) se rozhodli na Čechy seslat potopu téměř biblických rozměrů. Naštěstí jsme ale všichni ve zdraví dorazili do nevýrazné šedé budovy a čekali, co nás v takovém vězení bude čekat. Přivítal (pokud se tomu nevlídnému křiku tak dá říkat) nás tu vedoucí vězení plukovník Pícha, načež nás odvedl po zuby ozbrojený strážný udělat fotku a záznam do vězeňské matriky.

Když jsme se začali opatrně seznamovat mezi sebou, poznali jsme také spoluvězeňkyni Hannah, která už se několikrát pokusila o útěk a neplánovala v tom přestat. Vězeňský personál byl vyčerpaný z přijetí desítek nových vězňů, a tak jsme využili příležitosti a pod vedením Hannah jako zázrakem pod rouškou tmy unikli. Hannah naštěstí věděla kam jít a zanedlouho jsme se ocitli před nevýraznou šedou budovou, kde nás se slovy: "Jako doma, jako doma..." přivítal excentrický profesor Borůvka. Taneční programování

Ráno nám profesor odhalil, že nám azyl neposkytne jen tak, ale budeme pro něj muset pracovat a pomoci mu získat tajný recept na Kofolu. Lepší náladu nám udělalo zjištění, že plukovník Pícha nepozná uniklé vězně, ani když se mu sami představí. Naším prvním úkolem bylo pomoci místnímu knězi vymítat démony z jeho počítače tancem. Večer jsme se pak sešli v malých skupinách a v pološeru stolních lampiček nad kalíškem dobrého čaje probírali vážnější témata pod vedením jednoho z organizátorů. Želé myš

Další den se opět ukázal plukovník Pícha, tentokrát s prosbou, jestli by mu profesor nemohl naprogramovat nový informační systém, který po něm požaduje ministerstvo. Přítomnost třiceti lidí se zjevně zločinnými úmysly mu stále nepřišla nijak podezřelá, a tak jsme se dali do práce, než stihne pojmout nějaké podezření. Systém byl ale nejspíš prokletý, protože nám programování neustále ztěžoval, například lexikografickým řazením řádků programu, odstraněním všech čísel nebo proměnou myši v kus želé.

Po obědě nám profesor představil svůj nejnovější objev – chybějící článek ve vývojové historii člověka – homo lžičkus! Co se stalo pak už si nikdo z nás moc nepamatuje... Scéna postavená z lega

Odpoledne dorazil stále nic netušící plukovník, jestli by mu profesor nepomohl se získáním kamerových záznamů z kamer, které natočily vězně, jak utíkají. To pro nás byla výtečná příležitost, jak navést vězeňskou službu na špatnou stopu, a záznamy jsme zfalšovali.

Další den jsme využili toho, že konečně přestalo pršet, a vydali se na krátký a střední výlet. Organizátoři nás trochu překvapili, když nám po náročném dni rozdali první šifru šifrovačky, ale ze samotné šifry nám vyšlo, že se žádná šifrovačka nekoná, a spokojeně jsme šli poslouchat půlnoční přednášky. Skupina účastníků se fotí s Ríšou

Středeční dopoledne bylo věnováno workshopům, které nám pomohly získat různé informatické i neinformatické dovednosti. Později profesora navštívil Honza z Googlu, jestli by mu profesor nepomohl splnit KáPéÍčka, která má napsaná ve svém DesignDocu na Kanbanu. Profesor mu na to zdráhavě kývl a i když jsme nevěděli, co žádné ze slov, které Honza používal, znamenají, dali jsme se do práce a vyrazili do Horní Cerekve špehovat fotit všechno a všechny kolem sebe. Účastníci osvětleni světlem jedné z žárovek

Když jsme nastoupili do vlaku, abychom se vrátili k profesorovi, čekala nás další zrada. Googlové se rozhodli, že toho víme příliš a že se nás zbaví. Z vlaku jsme proto vystoupili v neznámé Dolní Cerekvi a začala skutečná šifrovačka. Blikající žárovky rozeseté po celé Dolní Cerekvi, provázky rozvěšené mezi stromy a další šifry nás poté dovedly až na poštu v Novém Rychnově, kde nás, při odevzdání správně vyplněného podacího lístku, odeslal pracovník pošty na poslední stanoviště, kde jsme zneškodnili chladící systémy v jednom z datacenter Googlu a konečně se vydali na objekt. Extrémně cool Ríša Hladík

Ráno jsme zjistili, že služba, kterou nám agenti České Pošty poskytli, nebude zadarmo. Profesora „doručili na konferenci“ a my jsme se museli stát pěšáky (a střelci, a věžemi, a koňmi, a královnami) v armádě České Pošty v boji proti armádě Googlu. Tím jsme svůj dluh splatili a agenti České Pošty nám na oplátku dali přístupové údaje do policejní databáze, abychom se tam mohli nabourat a vymazat své záznamy. To nebylo tak jednoduché, nakonec jsme museli také obelstít sekretáře a získat pomoc od Greenpeace, ale nakonec se vše podařilo a my jsme byli konečně volní.

Program a fotky

Den Dopoledne Odpoledne Večer a noc
Sobota (Deštivá) Cesta na objekt Seznamovačky
Neděle Seznamovačky Přednášky Taneční programování Přednášky Smysluplné rozhovory
Pondělí Prokleté programování Homo lžičkus Falšování kamerových záznamů Přednášky
Úterý Výlet krátký a střední Přednášky Falešná šifrovačka a Půlnoční přednášky
Středa Workshopy Selfie hra Přednášky Noční hra
Čtvrtek Přednášky Konkurentní šachy Přednášky Účastnické přednášky Svitící frisbee
Pátek Přednášky Hackování policejní databáze Hostina
Sobota Odjezd

Další fotky:

Seznam přednášek

Soustředění podpořili tito sponzoři. Tímto jim velmi děkujeme.

Wincent