Jak má správně vypadat řešení KSP? Na co si dát pozor, co je úplně špatně a za co organizátoři strhávají body a sobě vlasy. Přednáška, která by mohla pomoci i mnohým déle aktivním řešitelům.

Základní výbavou každého informatika jsou různé standardní algoritmy, zde si ukážeme ty nejdůležitější z nich. Třídicí algoritmy – porovnávací i přihrádkové. Hledání k-tého nejmenšího prvku v lineárním čase. Práce s výrazy a železničářský algoritmus.

Trochu hlubší pohled na prohledávání do hloubky. Jeho (často dost nečekané) aplikace v dalších algoritmech, jako je třeba hledání mostů, topologické třídění, rozklad na komponenty silné souvislosti či kreslení grafu jedním tahem.

K čemu je dobré, když grafem teče voda. Předvedeme si klasický problém toků v sítích a jeho všelijaké, mnohdy dosti překvapivé aplikace. Jak rozestavět n věží na šachovnici a jak ji místo toho pokrýt dominovými kostkami? Další souvislosti, jako třeba násobná souvislost grafů.

Důmyslnější varianty vyhledávacích stromů: splay stromy, BB-α stromy, vícerozměrné stromy. Chytřejší haldy: binomiální, Fibonacciho, 2-3. Amortizovaná analýza složitosti. Též několik přátelských randomizovaných datových struktur: skip listy a treapy.

Intervalový strom je datová struktura pracující s intervaly, se kterou se můžeme setkat v mnoha úlohách (zejména soutěžních). Řekneme si, co to intervalový strom je, jaké všechny druhy intervalových stromů existují a jejich použití si ukážeme na úlohách. Na závěr si představíme jednu „magickou“ datovou strukturu jménem Fenwickův strom.

Jak hledat podřetězce ve velkém množství textu. Proč se ve vstupu vracet neboli Knuthův-Morrisův-Prattův algoritmus. Hledání více řetězců najednou podle Aha a Corasickové. Okénkové hešování Rabina a Karpa. Konečné automaty teoreticky i prakticky, regulární a „regulární“ výrazy.

Možná jste již slyšeli o suffixovém stromě, to je strom, pomocí kterého umíme téměř jakýkoliv řetězcový problém vyřešit v lineárním čase. Bohužel jeho konstrukce je opravdu složitá a vyžaduje nemálo triků. My si představíme suffixové pole plus jeho konstrukci, se kterým dokážeme téměř jakýkoliv řetězcový problém vyřešit v čase O(n log n). Takové pole již dokážeme implementovat celkem rychle a můžeme jej použít třeba v programátorských soutěžích.

Přehled základních kompresních algoritmů: triviální algoritmy (RLE), statistické metody (Huffmanovo a aritmetické kódování), slovníková komprese (LZ77, LZ78, LZW), Burrowsova-Wheelerova transformace (BZIP). Pokud zbude čas, tak i něco o ztrátové kompresi obrázků a zvuku (prediktory, wavelets, JPEG, MPEG, fraktály).

Kdy se vyplatí nakoupit akcie? O čem je tenhle článek? Kde jsem nechal klíče? Počítače se musí prát s problémy, které jsou strašně těžké, ale někdo je stejně řešit musí. Jak to dělají? To se dozvíte na této přednášce. Ukážeme si reprezentaci vnějšího světa a automatické uvažování nad jeho obsahem, na což naváže vyhledávání ve stavovém prostoru a úvod do programování s omezujícími podmínkami. Následovat bude pár základních algoritmů strojového učení. Nakonec se můžou podávat speciality z oblasti zpracování přirozeného jazyka, umělého vidění, nebo třeba plánování a rozvrhování.

Minimax s α-β ořezáváním nestačí? Pokročilejší techniky na efektivnější ořezávání. Jiné přístupy než minimaxovaný algoritmus aneb Proof-number search a Monte Carlo Tree Search (dnes nejúspěšnější algoritmus pro hraní Go). Jak se poprat s náhodou a jak s tím, že nevidíme soupeři do karet.

Ponořme se do hlubin Céčka, snad až na samé dno. Typový systém: elementární typy, typové výrazy, automatické konverze a rozpad typů (pole vs. ukazatel). Pořadí vyhodnocování kontra pořadí side-efektů (priority, synchronizační body a volatile). Triky s preprocesorem. Návěští a příkaz switch. Všelijaké zrady (velikosti typů, zarovnání, (a+b)+c ≠ a+(b+c), ...). Dialekty Céčka od K&R až po novou normu C11 a různá nestandardní rozšíření jazyka. Proč jsou objekty potřebnější v mysli programátorově než v jazyce a proč je C lepší než C++ :–)

V C++ jde samozřejmě psát obvyklým způsobem pomocí tříd, polymorfismu a s ruční správou paměti. Ale proč to dělat jednoduše, když to jde složitě? V C++ si můžeme trochu zaprogramovat v době překladu, dělat si seznamy typů, vytvářet lambda třídy, copy-on-write struktury s počítáním referencí... prostě si řekněte, co chcete, napsat to půjde, jen to možná bude práce pro vraha.

C# je moderní objektově orientovaný jazyk jehož tvůrci se inspirovali přednostmi a úskalími ostatních programovacích jazyků, zejména Javy. Je jednoduchý a crossplatformní (tedy snadno v něm vytvoříte i okýnka, která nepoběží jen na okýnkách). Naučíme se základy a napíšeme i prográmek s grafickým rozhraním.

Android se v našich mobilech, tabletech, netboocích a ledničkách zabydlel, a asi se v nejbližší době neodstěhuje. Na nějakém jednoduchém zadání si ukážeme, jak se pro něj programuje. Vlastní notebook s nainstalovaným Android SDK se bude hodit.

Trochu více praktická přednáška o paralelním programování, než PARAL. Jak vypadá víceprocesorové či vícejádrové PCčko a co to znamená pro programátora. Procesy, vlákna a úskalí komunikace mezi nimi. Jak se snese n kohoutů na jednom smetišti? Synchronizační primitiva: mutexy, semafory, podmínkové proměnné. Spinlocky, deadlocky a livelocky. Jde to i bez synchronizace: atomické operace, transakční paměť. Které jazyky nám pomáhají a které spíš škodí. Kdy je lepší vlákna použít a kdy ne.

Základy programování v Hroznýši (Pythonu), syntaxe, datové (ne)typy, funkce, třídy, moduly aneb všechno je slovník nebo prvek slovníku (nebo oboje). Výhody interaktivního interpretu.

Ruby je super jazyk: je ohebný a snadno pochopitelný a navíc má okolo sebe skvělý ekosystém. Uvidíte jeho základy a snad i poznáte, proč si ho tolik programátorů zamilovalo.

Proč psát dlouhé a složité programy, když stačí dostatečně přesně popsat situaci a pak se prostě zeptat? Toť princip logického programování, který si ukážeme na Prologu.

Základní kurz Haskellu – moderního funkcionálního jazyka. Ukážeme si syntaxi, vysvětlíme typovou kontrolu a typový systém. Přičichneme k třídám, zrušíme výjimky a zavedeme zcela bezpečná vlákna. Řekneme si, proč v Haskellu nejde komunikovat s okolním světem a proč nám pomůže si okolní svět uložit do proměnné. A že vlastně v haskellu žádné proměnné nejsou, jen visačky na datech.

Jak vyvíjet program delší dobu a nezbláznit se u toho. Různé systémy pro správu verzí od diff/patch přes CVS a SVN až ke Gitu. Jak Git funguje: stromy, commity, větve, tagy. Merge mezi větvemi nebo mezi různými počítači. Kouzelnické triky: hledáme bugy půlením historie, přepisujeme dějiny. Jak se liší správa zdrojáků v projektech o jednom, deseti a tisíci programátorech. Udržujeme patche k cizímu programu aneb quilt a StGit.

Hodil by se otrok, který by překládal jednotlivé soubory. Základní syntaxe takového otroka, jak napsat jednoduchý Makefile, který řeší překlad Céčkového programu, automatické řešení závislostí. Jak to udělat, aby výsledek neměl několik tisíc řádek. Proč by se hodilo, aby tu bylo něco lepšího.

Odložme na chvíli své myše a pojďme si vyzkoušet textový editor, který umí poslouchat na slovo. Pravda, budeme se ta slova muset chvíli učit, ale výsledek bude proklatě efektivní. Základní příkazy, práce s regulárními výrazy, makra, kouzla. Vimovité ovládání jiných programů, třeba webového prohlížeče.

Základy praktické tvorby dynamického webu. Úvod do jazyka PHP a Javascriptu, čtení dat z odeslaných formulářů, přesměrování, databáze, generování obrázků a další.

Dnes již není grafická karta jen placka převádějící digitální pixely na analogový signál. Dá se na ní počítat kde co. Zde si představíme trochu OpenCL a zmíníme, že tento ďábelský kus HW umí počítat zatraceně rychle, ale pokud tam uděláme malou chybičku, tak také zatraceně pomalu. Zmíníme, proč tomu tak je, jaké druhy paměti můžeme v programu používat a co je to multiprocesor.

Povídání o tom, jak překladače fungují uvnitř – jak se program parsuje, jak se optimalizuje kód atd. Co je to front end, back end, „middle end“, mezikód a jiná arkána umění kompilátorového. Jak psát programy tak, aby kompilátoru chutnaly, co optimalizovat ručně a co naopak udělá kompilátor lépe než my.

Co jde k počítači připojit? To nejsou jen klávesnice a myši. Existují různá další udělátka, jako trackbally, tablety (v původním významu slova), volanty, joysticky, mikrofony a kamery. K výstupním se budou řadit bedničky, monitory, tiskárny a třeba i ty volanty. Mezi méně obvyklé i čtečky čárových kódů, infračervené senzory a dotykové tabule. Jak je to celé připojené a jak to funguje v softwaru. Jak fungovaly myši kdysi a jak dnes. Bude i několik praktických ukázek.

Povídání o tom, co leží mezi nulami a jedničkami na plotnách disku a přátelskou adresářovou strukturou našeho OS. Jak funguje FAT a jeho varianty (VFAT, FAT32). Tradiční Linuxové filesystémy od EXT2 k EXT4. Nadějný nový BtrFS, který je možná za pár let nahradí. Co se hodí na SSD.

Spíše motivační přednáška pro ty, kteří shell ještě neviděli, případně jen z dálky. Ukážeme si na spoustě příkladů, jak nám může automatizace všedních činností ulehčit život a jak silné nástroje pro ni unixový shell (který navzdory svému názvu existuje i pro Windows) svou jednoduchostí a flexibilitou poskytuje. Budeme přejmenovávat epizody (legálně ;-)) stažených seriálů dle názvů z Wikipedie, za deset minut zbastlíme zvukem řízenou samospoušť či ušetříme několik set korun za učebnici angličtiny. True story. Některé činnosti vyžadují lidskou nápaditost a vhled. Ty ostatní bychom měli přenechat strojům.

Co ten kernel vlastně je, čím se liší programování v kernelu od normálního kódu, jak sobě vlastní kernel postaviti a jak v něm něco opraviti. Kde najít nejnovější zdrojáky a kde najít pomoc, až se něco pokazí.

Dnešní procesory mají několik úrovní vyrovnávacích pamětí (cache), což způsobuje, že ačkoliv si jsou všechny části paměti rovny, některé si jsou rovnější. Jak taková cache funguje? Jak se procesor rozhodne, co si v ní zapamatuje a co vyhodí? Jak toho můžeme využívat při programování, aby naše programy běžely rychleji? Předvedeme kousek teorie i několik praktických ukázek s poněkud překvapivým chováním.

Jak funguje Internet a počítačové sítě vůbec: od elektronů v drátech (fotonů v optických kabelech nebo elektromagnetických vln) přes packety a jejich routing až k jednotlivým síťovým službám. Adresace, internetworking a dynamický routing. Jak NAT zachránil i zničil Internet a proč se těšíme na IPv6.

Většina webu je dnes založena na protokolu HTTP, pojďme se podívat, jak funguje uvnitř. Metody GET, POST, ale třeba i PUT. Dohadování o typu dat. Cacheování, revalidace a transformace dat. Křupavé sušenky. Jak se vypořádat s dynamicky generovaným obsahem aneb protokol CGI. Mezi klientem a serverem aneb DNS a virtuální servery. Nakonec do toho všeho přimícháme SSL/TLS a máme HTTPS.

DNS je starý, a přesto moderní protokol. Stojí na něm infrastruktura celého Internetu. Slouží k překladu adres, ale nejen k tomu. Jak zajišťuje spolehlivost, jak bezpečnost. A proč si na něj ani Anonymous netroufnou. V čem je ČR první a co je to digitální lukostřelba.

Pokročilejší (dešifruj: zběsilejší) partie vědy kryptologické: utajené výpočty, zero-knowledge proofs, sdílení tajemství, podprahové informace a kvantová kryptografie. Aplikace v reálném životě: digitální peníze, volební systémy. Různé metody útoků na šifry a kryptografické protokoly. Problémy distribuce klíčů a proč se jí raději vyhnout (a jak: Diffie-Hellman key agreement, komutativní šifry). Stručný přehled souvisejících partií matematiky a teorie složitosti.

Nejslabším článkem bezpečnosti téměř vždy bývá člověk. Na co si dát pozor, když si chráníte data a když posíláte zprávu. Co je to trust model a komu můžete (ne)věřit. Jak udělat bezpečné přihlášení. Co dělat ve chvíli, kdy jsou nějaká data kompromitovaná. A proč zamykat dveře a školit zaměstnance, aby za sebou zavírali a nikoho nepouštěli. Kam data neukládat a jaká data neukládat vůbec.

Probereme sbírku různých komunikačních systémů, které usnadňují život na internetu. Jak si posílat zprávičky, počínaje starým dobrým talkem, přes IRC až po XMPP (to, na čem běží všechny jabbery, google talky i facebook chaty). Přejdeme i k telefonování, zmíníme SIP, Skype a Jingle. Jak to funguje uvnitř? Čemu se vyhnout, pokud chceme komunikovat i za 20 let, co se dá odposlouchávat a k čemu se hodí otevřenost? A proč to tak moc vadí telekomunikačním společnostem?

Kreslení a zpracování obrazu na počítači. Souřadnice (rovinné, prostorové i barevné) a jejich transformace. Základní grafická primitiva: body, úsečky, kružnice, elipsy, Bézierovy křivky a jejich rasterizace. Vyplňování n-úhelníků a křivkou ohraničených oblastí, flood fill. Pár triků navíc: maticové filtry, anti-aliasing a dithering. Grafické formáty a komprese obrázků. Základy trojrozměrného promítání a vykreslování scény.

O podstatě světla a barevného vidění a různých pokusech o reprezentaci barev v počítačích, fotoaparátech, televizích a podobných zařízeních. Systémy RGB, CMY(K), HSV, XYZ, Lab s jejich výhodami i neduhy. „Systém“ Pantone. Reálné kontra imaginární barvy aneb proč nejde vyfotit duha.

Lehké nakousnutí jazyka, ve kterém můžete opravdu kreslit planimetrické obrázky, ale i třeba písma nebo piktogramy do zadání a řešení KSP. Jak vypadají CM fonty (ty, které používá TeX) a jak se autorovi povedlo, že se z jediného „obrázku“ dá vygenerovat tlusté, tenké, rovné, skloněné, šišaté písmenko.

Z předchozí přednášky máme představu o tom, jak vypadá pěkná sazba. K její výrobě nám pomůže typografický systém TeX. Praktická přednáška s ukázkami použití TeXu od hladké sazby knihy až po zběsilosti hraničící s programováním. Jak do TeXu vkládat obrázky a jak to raději nedělat. Kde shánět další informace: TeXbook, TeXbook naruby a další zajímavá literatura. Praktické rozdíly mezi různými dialekty TeXu. Všelijaká rozšíření: pdfTeX, eTeX, LuaTeX.

Čárové kódy dnes potkáváme na každém kroku, ale jak doopravdy fungují? Prozkoumáme klasické jednorozměrné kódy (UPC, EAN, Code39, Code128), jakož i novější dvojrozměrné (QR, Aztec, DataMatrix). Kódovací a dekódovací algoritmy plus trocha matematiky okolo zabezpečení proti chybám. Další počítačem čitelné značky: RFID, bíle křížky na asfaltu, ...

Složitost opravdu důkladně: nejrůznější třídy složitosti a vztahy mezi nimi. Vztahy mezi časem a prostorem, odstraňování nedeterminismu a Savitchova věta. Jak víme, že všechny třídy nejsou stejné: dolní odhady a věty o hierarchii. Stroje s kvantifikátory, třída PSPACE a polynomiální hierarchie. Pravděpodobnostní třídy složitosti. Orákula a neuniformní složitost.

Některé problémy se dají vyřešit snadno, jiné obtížněji a některé dokonce vůbec. Obecněji: Ať si vymyslíte jakýkoliv rozumný programovací jazyk, vždycky existuje problém, který se v něm nedá vyřešit. Jak se ale dokazuje, že něco nejde? Matematický pohled na výpočetní modely a univerzální stroje, rekurzivně spočetné a rekurzivní množiny a funkce. Halting problem a diagonální důkazy.

Povíme si, jak logické úlohy souvisí se základy informatiky. Ačkoliv to tak na první pohled nevypadá, tak ve většině logických úloh jsou skryty informatické postupy, jako je například kódování informací, hledání správné cesty nebo splňování podmínek.

Když nestihne problém vyřešit jeden procesor, proč jich nepoužít víc? Zkusme na chvíli zavřít oči a představit si, že máme stroj, který umí například pro sečtení N čísel zapnout N procesorů... nebo rovnou N², všechny se společnou pamětí a společným programem – teoretikové takovému počítači říkají PRAM. Ukážeme si rychlé paralelní algoritmy všeho druhu: aritmetiku, slévání a třídění, grafové algoritmy, vše v (poly)logaritmickém nebo dokonce konstantním čase. Po probuzení do reality všedního dne trocha praxe: SMP, NUMA, Connection Machine, clustery, koordinované screen savery, FPGA.

O jazycích přirozených, počítačových a matematických, jejich popisu a rozpoznávání. Začneme těmi nejjednoduššími: regulární jazyky a výrazy, konečné deterministické a nedeterministické automaty. Pak budeme stoupat po příčkách Chomského hierarchie, kam až to půjde. Jak výpočetně silný je třeba takový automat na kafe?

Toto je přednáška o základech teorie pravděpodobnosti a statistiky. Dozvíte se, co to je podmíněná pravděpodobnost, rozdělení, střední hodnota nebo rozptyl, jak se to všechno počítá a k čemu je to dobré. Součástí přednášky bude i několik zajímavých příkladů z praxe a krátký kurs přežití ve světě plném chybných statistik.

Teorie množin tvoří páteř veškeré matematiky. Pomocí množin se totiž modelují veškeré objekty, které se v matematice vyskytují. Celou teorii prostupuje magický pojem nekonečno. Jakým způsobem se tohoto, pro spekulativní mysl ošidného, termínu zhostila moderní matematika? Množiny a jejich velikosti. Cantorův diagonální trik. Ordinály a houšť kardinálů. Potenciální kontra aktuální nekonečno. Myslíte si, že máte dobrou představu o tom, co jsou přirozená čísla? Možná vás z ní vyvedeme. A co teprve reálná čísla. Problematika volby axiomů determinovanosti versus výběru.

Teorie grafů trochu teoretičtěji. Různé druhy grafů a jejich vlastnosti. Stromy a lesy. Kreslení grafů jedním tahem. Princip sudosti a skóre grafu. Jak poznat, že dva grafy (ne)jsou isomorfní. Mosty, artikulace a ušaté lemma. Párování, střídavé cesty a Hallova věta.

Povídání o grafech, které jde nakreslit na papír bez křížení hran. Co všechno pro takové grafy platí a jak je poznáme, aniž bychom je museli kreslit. Existuje pouze 5 pravidelných mnohostěnů, a my se o tom pomocí teorie grafů přesvědčíme. Barvení rovinného grafu šesti a možná i méně barvami. Když zbyde čas, zkusíme grafy kreslit i na jiné plochy: kupříkladu Möbiovu pásku, pneumatiku nebo ušatou kouli.

Volně navážeme na LA. Ukážeme si, co je to spektrum nebo nilpotentní matice. Proč lze ke každé čtvercové matici najít podobnou matici, která bude horní trojúhelníková nebo proč každý matfyzák snídá koláče upečené v bilineární formě. Nebo snad chcete vědět, jak Rusko málem zničilo planetu setrvačníkem?

Jak komunikovat po lince, která průměrně každý k-tý bit přenese špatně? K tomu se hodí teorie samoopravných kódů, která nás naučí: vzdálenost slov a jejich souvislost s detekcí a opravou chyb, paritní a lineární kódy, perfektní kódy, Reed-Solomonovy a vůbec polynomiální kódy a několik dolních odhadů nádavkem. A jak s teorií kódů souvisí třeba čeština?

Co a k čemu je teorie čísel. Počítání v kongruenci, Euklidův algoritmus a jeho použití. Konečná tělesa a Malá Fermatova věta. Prvočísla a Eratosthenovo síto. Čínská zbytková věta a její algoritmická verze. Jak si odvodit kritéria dělitelnosti.

Věty o rozložení prvočísel jsou tradičně považovány za jednu z nejmysterióznějších oblastí teorie čísel. Zde ukážeme, jak některé z nich odvodit snadným pozorováním vlastností kombinačních čísel: rozbor časové složitosti Eratosthenova síta, Bertrandův postulát („Mezi n a 2n je aspoň jedno prvočíslo.“), hustota prvočísel.

Při navrhování algoritmů a počítání jejich složitosti narazíme na celou řádku zajímavých a ne úplně triviálních kombinatorických problémů, a tak se naučíme, jak na ně. Základní triky s faktoriály a kombinačními čísly, sčítání konečných a občas i nekonečných řad, rekurentní rovnice a princip inkluze a exkluze.

Rozličné kombinatorické hry se zápalkami, kamínky, barvičkami či grafy. U některých si ukážeme výherní či obranné strategie, u některých dokážeme, že příslušná strategie existuje, i když nevíme, jak vypadá. Jak hry rozkládat a zase sčítat a jak je ohodnocovat čísly dle výhodnosti pro jednoho či druhého hráče. Zmíníme například: všelijaké piškvorky, různé varianty Nimu, dominování, a další.

Limita, derivace, derivace^-1, integrál. Z pohledu formální matematiky velmi podobné si jsou. My si ukážeme, jak jednoduše lze tyto pojmy pochopit a že vyzrát na ně není vůbec těžké.

Kombinatorika v sobě skrývá různa (ne)tradiční schémata, o jejichž použitelnosti bychom se mohli přít hodiny a hodiny. Ukážeme si, co jsou to latinské čtverce, projektivní roviny a jak souvisí s BIBDy (bloková schémata). Dokážeme si větu, kterou budeme mít problém si vůbec zapamatovat, a povíme si něco o Steinerových systémech trojic. Přednáška bude hodně matematická a absolutně nepředstavitelná.

Převážně nevážné a mírně nepřed-vídatelné po-vídání o jazyku i jazyce. Základní jazykové rodiny a jejich podobnosti i odlišnosti. Co má společného čínština s angličtinou a co nikoliv. Jak se jazyky vyvíjejí a jak se navzájem ovlivňují. Kde jsme přišli k pravidlům a jaký je jejich smysl. Existují synonyma? Proč je jazyk nejednoznačný a proč je to dobře. Jak se na jazyk dívá matematik a jak se na matematiku dívají lingvisté. Jak vzniklo písmo? A jak otazník? Jak zapsat zachrochtání a jak třeba mlasknutí &c.

Vše o matfyzáckých vtipech a jejich rozdělení do kategorií. Které z nich jsou ty pravé matfyzácké? U kterých zas stačí jen dosadit jméno své školy a pořád zůstanou vtipné? A které vtipy pochází od normálních lidí a snaží se akorát matfyzáky pomlouvat?

Některé programy a služby na internetu jsou udělané tak, aby z nich měl uživatel užitek. Některé také tak, aby z nich měl užitek autor. A některé tak, aby z nich měl užitek jen autor a uživatele pokud možno odrbal. Mezi ně zajisté patří různé viry a trojské koně, ale také mnoho legálních věcí. Jak zavírá uživatele do ohrádky takový Microsoft či Apple, jak takový Google a Facebook?

Dříve se ke kreslení map používaly pastelky, dnes k tomu lze použít také počítač. A v době internetu to i sdílet. Co se stane, když pustíme desetitisíce lidí, kteří začnou kreslit zároveň? Co použít k zaznamenání vlastního domu, kde sebrat řeky a jak z toho nakonec udělat turistickou mapu či autonavigaci? Aneb hračka technologického nadšence do terénu.

Když je program na jednoho člověka moc velký, začne na něm pracovat lidí více. Tato přednáška bude pojednávat o tom, jak takový tým lidí uřídit, od dobrovolnických neřízených projektů, po hierarchie. Které nástroje se k tomu hodí a co dělat, když je tým rozložen do několika časových pásem. A co plyne z toho, že devět žen neporodí dítě za jeden měsíc?

Pobavíme se o základech první pomoci. Jak správně vyhodnotit situaci a kdy je potřeba volat pomoc? Jak se postarat o člověka v bezvědomí, jak kontrolovat životní funkce a jak člověka stabilizovat do příjezdu pomoci? Ukážeme si, jak málo stačí k záchraně života a naučíme se nebát se první pomoci. A také, že naše bezpečí je v každé situaci na prvním místě.

České předmětové olympiády z pohledu soutěžícího i nezávislého pozorovatele. Jak se dostat do celostátního kola, jak (možná) dojít až do mezinárodní olympiády a která cesta vede zaručeně do pekel. Příspěvek ze strany korespondenčních seminářů, aneb zapomeňte školní znalosti, ty vám nepomůžou. Nečekejte univerzální rady, neb žádné takové neexistují, spíše vyprávění o cestě obyčejného smrtelníka olympiádním molochem.

Mapy mysli (neboli myšlenkové mapy) jsou speciální diagramy, které mají v člověku povzbudit kreativitu. Kromě vymýšlení všemožných věcí od přednášky po výpravu na Mars je lze využít pro organizaci myšlenek a při učení. Na příkladě si nějakou mapu mysli vytvoříme a představíme si program na jejich tvorbu. Dále je v nabídce: brainstorming a jak ho dělat efektivně, i když jste sami, metoda GTD (Getting Things Done) pro zvýšení produktivity práce, duševní rozcvičky, nasazování klobouků a další kreativní techniky.

Technické objevy v různých sci-fi (Star Trek/Gate/Wars i dalších) a pohled na ně z perspektivy dnešních fyzikálních znalostí. Proč se v Hollywoodských filmech ozývá ve vesmíru zvuk laserů, i když je tam vakuum, a je možné cestovat rychleji než světlo? Také možná zabrousíme do některých filozofických otázek – primární směrnice o nevměšování ve Star Treku a jiné.

Jsou Keplerovy zákony přesné, nebo se jedná o aproximaci? Ukážeme si, jak odvodit Keplerovy zákony z čistě matematického základu, jak vypočítat dráhu rakety letící k měsíci nebo proč planety obíhají po elipsách.