Zážitky účastníků soustředění JKSP 2006

"Inža" Tomáš Jukin

Když jsem se ve středu 5. dubna 2006 ráno se probudil, měl jsem před sebou obvyklé myšlenky všedního dne. Ale ty byly tehdy ono ráno poslední chmurné myšlenky tohoto druhu na příštích pět dní. Neboť jsme onoho rána, společně s mým kamarádem Honzou Sládkem (- ze soustředění ho znáte jako Agenta Zahona), nastoupili v Praze na nádraží v Holešovicích do autobusu směr Česká Lípa a vydali se na cestu.

Ano, byli jsme na cestě do Sloupu v Čechách, kde se mělo konat letošní první Jarní soustředění KSP. Tehdy v autobuse jsme neměli ani to nejmenší tušení co to vlastně to KSP je, co budeme na soustředění dělat a proč se všude v souvislosti s KSP mluví o hroších. To vše jsme však měli záhy zjistit. Po cestě jsme potkali na autobusovém nádraží ještě dalšího účastníka soustředění - Pepu.

V České Lípě jsme přestoupili na jiný autobus, který nás vyplivl na zastávce ve Sloupu v Čechách. Odtud jsme se do rekreačního střediska Jiskřička, jak se jmenovala budova, kde jsme měli strávit příštích 5 dní, dostali už po vlastním pohybovém aparátu. Místo silnice jsme si sebevědomě chtěli snížit časovou složitost cesty použitím domnělé zkratky, jež se posléze ukázala jako prodlužka, vedoucí navíc skrz bažinu. Nu, nicméně jsme se nakonec i se svými zavazadly dokodrcali až před hlavní budovu, kde na nás čekala polévka a oběd. A tak začalo naše soustředění. Nejkrásnější soustředění na kterém jsem kdy byl.

Po obědě se od stolů vztyčilo několik postav v černých kvádrech - byli to Agenti. Jeden po druhém se nám postupně představili a vždy při tom jemně pokývali hlavou, naznačujíce nám, že náš osud je od teď v jejich rukou. Agent F, Agent B, Agent C, Agentka G, Doktor Q a mnozí další. Tým elitních profesionálů, kterým byl svěřen nelehký úkol - ukázat mladým kadetům co je to poslušnost, odpovědnost a vládní závazky. Naučit nás být spolehlivý, bystrý, zdatný a inteligentní. Naučit nás být Agentem.

Při odchodu z jídelny každý z nás obdržel oficiální tajný dotazník a záznamový list, který musel do večera vyplnit. Zkrátka papírování se ani Agent nevyhne...

Při dalším briefingu, který se konal ihned po večeři, nám Agenti oznámili, že na našem výcvikovém letos opravdu spánek není. A měli pravdu.

Během soustředění jsme si užili mnohé. Ať to byly nádherné přednášky o Algoritmech (- konečně jsem např. pochopil co je to složitost algoritmu a jaké jsou rozdíly mezi Bublinkami, QS, MS, atd...

Lenka Jakubčíková

Z deníku kadeta...

Noc jedna
Po dvou hodinach pri teplote -40 stupnu Celsia stravenych nad sipkovou sifrou splhame po skalach s baterkami v puse a doufame, ze se vratime alespon na snidani. Napada me jen "sipky", "vana", "teplo", "sipky"... a "zatracene soustredeni".

Den dva
Spanek se pro zmenu nekona. V dusledku sportovnich her pribylo behem dne par modrin a skrabancu. Pres veskere snahy organizatoru vsak zustava celkovy pocet ucastniku (a jejich koncetin) nezmenen. K ranu na hodinku upadam do bezvedomi se slovy "zatracene soustredeni"

Den tri
Stat po kolena zaborena v bazine neni zrovna prijemnym zazitkem, jak se asi organizatorum mohlo pri pripravach zdat. Kdyz se skrabu do kopce (sklon 80 stupnu) nahoru, napadaji me slova, jejichz vyznam jsem jako slusna divka do te doby neznala. Vyraz "zatracene soustredeni" je nejjemnejsim...

Noc tri
Akcni hra "Zachran svuj team pred hrozicim vybuchem jaderneho reaktoru", pro nektere "Vyvrazdi vsechny kolem". Donucena k zneuziti duvery teamu plnim svuj ukol a do rytmu hyperstresujici hudby si prozpevuji "zatracene soustredeni".

Den ctyri
Teoreticky bezkontaktni hra "Vem souperi satek" se meni na divoke zapasy v lesnim porostu, skrabance od nehtu a vyrvane vlasy patri k mirnejsim zranenim. Oblibena cast dne - pridel potravy - probiha v lehce vycerpanem duchu. "Zatracene soustredeni" se chyli ke konci...

Den pet
Tak nejak se mi nechce domu (kde jinde budu mit tak dokonalou prilezitost poletovat ve ctyri rano po lesich, nespat, nejist a lamat si nohy a ruce pri silenych ukolech).. a hlavne - tohle bylo "zatracene SKVELE soustredeni" a opravdu jsem si ho uzila. Takze: dekuji....

Pozn. autora:

  1. Aby nedoslo k omylu - samozrejme jsme i programovali, studovali (nebo se tak alespon tvarili) a venovali se rozvoji nasich intelektualnich dovednosti. Ale ve mne jednoznacne nejvetsi dojem zanechaly vyse zminene socialne-interakcni hry:-))
  2. Podekovani vsem organizatorum, jmenovite Davidovi za dokonale hybaci rozcvicky, Tomovi za misty podezrele poznavaci hry a vecerni kytaru, Petrovi za krasny usmev a trpelivost pri frisbee, Foxikovi za milou nutnou oficialni stranku veci (ktera vubec nebyla tak strasna, jak ses porad bal), Jane za skvele povidani a divci atmosferu, Tomasovi za zasveceni do pleteni kosiku, Bobrikovi za hrosi rodinku (krasne ses o ni staral), Zbynkovi za uvodni diktat, Honzovi za nabijeni vzduchovky a neprekonatelne poznamky a dvema kratsim navstevam - Pavlovi za technictejsi rozptyleni a Martinovi za skakaciho pavouka.

Ondřej Bouda

Cesta do Sloupu v Čechách byla z Brna sice dlouhá, ale jak se připojoval jeden účastník soustředění za druhým, utíkala čím dál rychleji. "Tihle vypadají, že taky jedou na soustředění. - Jo, stojí taky na prostředku nádražní haly a rozhlíží se kolem." Nakonec nás dohromady dorazilo asi dvanáct. Uvítáni nějakým zeleným mozkem se zastaralou puškou jistě ruské výroby jsme se posléze v klidu ubytovali.

Hned první večer splnil moje očekávání - vyvezen poslepu kamsi daleko řešit šifry a postupovat tak směrem k domovu mrzl nejeden člen naší výpravy. Rukavice a svetr se mi přecejen hodily. Společnými silami vyřešila naše skupinka všechny šifry, a tak se nám podařilo projít všechna stanoviště, byť s jednou otočkou na půli cesty do Sloupu. Návrat ve čtyři ráno a hurá do postele.

Druhý den se konala přednáška o prologu a následně i o haskellu, opravdu neskrývám nadšení. Odpoledne bylo ve jménu sport a rozřadilo nás natrvalo do skupin. Večer jsme se seznámili s hlavní hrou soustředění: naučit Hrochobota procházet bludiště pomocí dosti omezené směsice pascalu a céčka, to je přece výzva. Musím ale vzdát hold autorovi za čas strávený psaním překladače.

Den třetí byl takový standardní, ráno přednášky, odpoledne pobíhání venku... Večerní hra s Věcmi ale byla dosti zajímavá, jenom škoda, že už si ji nikdy nezahraju.

Poslední den na plný úvazek už dával znát, že se soustředění chýlí ke konci. Teorie kombinatorických her od Gaventa a kryptologie v podání MJe - tu jsem sice už dvakrát slyšel, ale vždy stojí za to. Pokud se týká odpolední hry, byla skutečně interakční. Nakonec maraton v psaní algoritmu Hrochobota, nakupování zběsile se zdražujících příkazů, vyhodnocení snahy týmů. Večer se konalo tradiční rozloučení, výměna postřehů, dojímání se, návrhy na zlepšení...

A závěrečné zhodnocení?

Rád bych tímto poděkoval všem organizátorům KSP za to, že se podíleli na tomto jarním soustředění.