Podzimní soustředění KSP 2021

Podzimní soustředění se konalo od 11. do 18. záříUhelné Příbrami. Tentokrát jsme se inspirovali Willy Fogem a vydali se na cestu kolem severní polokoule a stejně jako u něj to všechno začalo sázkou…

Účastníci na hře

Naše cesta začala v Chotěboři, kde jsme vyslechli sázku mezi obchodníkem Honzou a trojicí cestovatelů – Jirkou, Davidem a Maruškou. Ti se vsadili, že dokáží objet celou severní polokouli za 6 dní, a protože jsme také dobrodruzi, přidali jsme se k jejich výpravě. Ale nebudeme si lhát, ona taky slíbená odměna za vyhranou sázku – hostina – byla velmi lákavým faktorem.

Na šifrovačce

První zastávkou naší cesty měly být Spojené státy americké, ale protože trollící Maruška zmátla Jirkův kompas a k tomu bylo ještě nutné rozšifrovat nějaké ukazatele, trvala nám cesta nějakou dobu. Nakonec jsme ale všichni dorazili v pořádku až do USA. Tam jsme nasedli na vlak a vyjeli směr Mexiko. Ten po nějaké době náhle zastavil a my zjistili, že se nacházíme uprostřed indiánské rezervace bez možnosti jet dál. Indiánům se totiž nelíbí, že jejich území křižují koleje, a tak jich část ukradli. Potřebovali jsme tedy položit nové, ale na to jsme si museli nejdříve vydělat pronajmutím našich početních dovedností.

Po položení kolejí jsme zajásali, ale dobrá nálada nám nezůstala moc dlouho. Vlak už sice jel, ale úplně špatným směrem. A tak jsme se dozvěděli, že kradení kolejí není jediným indiánským kouskem, ale že rádi přehazují výhybky. Stal se z toho souboj o přehazování výhybek, nakonec jsme zvládli zvítězit a dojet až do Mexika.

Skládání instrukcí assembleru na louce

V Mexiku jsme ochutnali tortilly, najedli se dosyta kukuřice a fazolí a debatovali o tom, jak se dostat na Hawaii. Nejlepší variantou byla loď, ale ani Jirkovi se nechtělo stát celou noc u kormidla. Zachránil nás David, kterého napadlo, že si můžeme řízení lodě naprogramovat, protože přece jedem pořád rovně. Vrhli jsme se tedy na programování a po nějakém tom testování vyrazili na cestu.

V noci nás vzbudila Maruška, které bylo špatně, a tak jsme přišli na to, že se už nějakou dobu naše loď točí na místě. David objevil v kódu chybu, a zrovna když ji chtěl opravovat, ozvala se strašlivá rána a s celou lodí to hrklo. Narazili jsme na nějaký podvodní útes a začali se potápět. Bez věcí jsme vyrazili na palubu a vyskočili plavajíce směrem k nejbližšímu břehu, který jsme náhodou zahlédli. Ocitli jsme se tak na úplně neznámém místě a bez veškerého vybavení. Prvním úkolem tedy bylo zjistit, kde se to vlastně nacházíme. Potkali jsme hned nějakého domorodce, ale nejdřív jsme mu nerozuměli ani slovo. I tak jsme se ale vydali za ním. Čím více jsme slyšeli z jeho jazyka, tím více dávalo smysl, co říká. Nakonec jsme zjistili, že jsme se dorazili, kam jsme chtěli – na Hawaii.

Výlet k Seči

Dalším úkolem bylo koupit veškeré ztracené vybavení. Maruška, která ve studeném moři nastydla, chtěla nakoupit nějaké teplé a hlavně suché oblečení. Jirka chtěl sextant, protože jeho starý se ztratil při plavání v moři, a Davidova technika utrpěla vodou snad nejvíc. Problém ale byl, že se obchody nacházely všude možně po ostrově a prostým chozením bychom zabili celý den. A časový limit šesti dnů utíkal jak voda. Proto jsme se rozhodli použít hromadnou dopravu. Věci jsme tak nakoupili poměrně rychle a mohli jsme se vydat dál, ale ještě předtím jsme se posilnili pizzou Hawaii.

Dále nás mělo čekat Japonsko, ale rozhodli jsme se stavit ještě v Norsku, protože Jirka říkal, že je to po cestě. Tam nás Vikingové odtáhli na výpravu za dobrodružstvím a přitom se jim podařilo odlákat naši pozornost tak důkladně, že jsme si ani nevšimli, že Maruška zmizela. Když jsme to večer zjistili, dozvěděli jsme se od jedné vikingské ženy, že byla unesena, a my věděli, že ji musíme zachránit. Chvilku jsme popíjeli čaje na vikingské párty, která byla naším alibi, a pak jsme se vydali na noční záchrannou misi, proplížili se kolem děsivých strážců a vyvedli Marušku ven. A urychleně jsme vyrazili do Japonska.

Japonská hra Jan-ke-po

V Japonsku neměli snad nic jiného než rýži. Víc než jeden den bychom asi nezvládli, ale sushi chutnalo skoro všem. Kromě Jirky, který jedl Geishy – sušenky, které se jmenují po těch japonských společnicích. To Davida tak dopálilo, že i Jirka už si dělá ze všeho srandu, že se rozhodl na chvíli odejít a nebavit se s námi. My se mezitím snažili vyřešit nečekanou situaci. Do Japonska jsme se sice dostali, ale už nám zbývalo velmi málo času a potřebovali jsme zpátky do Česka, abychom splnili šestidenní limit. Hledali jsme tak nějakého obchodníka, co by nám půjčil svou vzducholoď.

Jak už to na naší výpravě chodí, tak nalezení takového obchodníka nebylo vůbec jednoduché. Dalším problémem bylo, že nemáme gejšu. To jsou profesionální společnice, které tito vysoce postavení muži vodí na své schůzky a chlubí se jimi. Kdybychom s žádnou nepřišli, nevzali by naši žádost v potaz. Tento problém jsme naštěstí vyřešili poměrně rychle. Oblékli jsme do kostýmu gejšy Marušku a mohli jsme tedy vyrazit.

Cestou na schůzku jsme potkali vystrašeného vesničana, který byl svědkem havárie drožky. Část z nás se tedy vydala pomoci k havárii a zbytek pokračoval dál. Ten večer byla mlha a my opatrně procházeli přes neznámé území. Očividně ale ne dostatečně opatrně. Byli jsme přepadeni Jakuzou – japonskou mafií – a část z nás, včetně Marušky, byla odvlečena do lesa a přivázána ke stromům. Jirkovi a pár lidem se podařilo Jakuze utéct, ale když úspěšně dorazili na místo schůzky, žádný obchodník tam nečekal. Jen vzkaz, který zavedl Jirkovu skupinku na kopec za moudrým mudrcem, kde museli projít testem odvahy – sníst červa – a pak jim řekl o plánu Jakuzy: napadení domu jednoho obchodníka. Vydali se ho tedy zachránit.

Mezitím se unesená skupinka snažila od stromů odvázat, ale lana byla přivázána tak pevně, že se jim to pořád nedařilo. Začalo více a více pršet a už si mysleli, že tam zůstanou napořád, když uviděli v dálce světlo. Skupinka, která pomáhala raněným z havárie drožky, se totiž vydala pronásledovat nepřítele a ten je neopatrně zavedl až na místo, kde jeho kumpáni nechali unesené lidi. Maruška a ostatní tak byli zachráněni. Společně pak vyrazili na místo schůzky obchodníků. Tam našli Jirkovu skupinku, která se už vrátila od mudrce. A všichni jsme se vydali k domu obchodníka, který měl být přepaden.

Lightsticková bitva s Jakuzou

Tam jsme se střetli s Jakuzou. Házeli jsme po sobě nebezpečné koule, využívali okolí ke schovávání, nebo se kryli štíty. Nakonec se nám podařilo Jakuzu porazit a vyhnat pryč. Vděčný obchodník nám pak nabídl svou vzducholoď, abychom se mohli dostat zpátky. My však zjistili, že už je pozdě. Vypršel nám časový limit a navíc jsme nevěděli, kde je David. Zahlédli jsme pak v dáli záblesk a jako při padající hvězdě si přáli, abychom to stihli. Když nebylo kam pospíchat, rozhodli jsme se jít prozkoumat místo, odkud záblesk pocházel.

Teslův stroj času

Našli jsme Davida a společně vyrazili na Sibiř. David nějak vychladl – možná to bylo tou strašnou zimou – a byl nadšený naším hledáním podivného jevu. Nás ostatní zahřál boršč, a pak jsme se vydali přímo na místo záblesku. Tam ale nebyl žádný velký kráter po spadlém meteoritu, ale seděl tam týpek v plášti na nějakém divném přístroji. David nás upozornil na to, že ten muž je Nikola Tesla, slavný vynálezce. Tesla nám pak vysvětlil, že ten záblesk, který jsme viděli, byl od toho, jak mu vybouchl stroj času. David byl skeptický k tvrzení o stroji času, ale Maruška byla nadšená, protože takhle by se mohla vydat kamkoli. A třeba i stihnout ten šestidenní limit a mít tak hostinu. Nejdřív ale bylo potřeba stroj času opravit.

Když se nám to konečně podařilo, tak jsme se rozpadli na dvě skupiny. Použít stroj času, nebo nepoužít? Je to morální? Nezničíme tím svět? Doopravdy nám nějaká hostina stojí za to? Strhla se tak velká bitva. Nakonec většina z nás strojem času odcestovala a počíhala si v Česku na překvapeného Honzu. Nevěřil tomu, že to stihneme. Ale jak řekl, on sliby plní, takže jsme se pak dosyta najedli při hostině. Další dny jsme pak mohli spokojeně odpočívat a vzpomínat na velké dobrodružství.

Organizátoři

Program a fotky

Den Dopoledne Odpoledne Večer a noc
Sobota Příjezd a seznamovačky Šifrovačka (stránka ke hře)
Neděle Rozcvička Přednášky Vydělávání peněz počítáním Koleje Přednášky
Pondělí Přednášky Assembler s provázky Přednášky Cizojazyčný labyrint
(stránka ke hře)
Úterý Dospávání po labyrintu MHD
(stránka ke hře)
Přednášky
Středa Výlety Přednášky Vikingská párty
Čtvrtek Přednášky Jan-ke-po Praktická cvičení Setkání s japonskými obchodníky Svítící bitva v jídelně
Pátek Přednášky Oprava stroje času Tovaryši a counter-tovaryši Závěrečná hostina
Sobota Úklid a odjezd

Další fotky:


Rozvrh přednášek

DenDopoledne IDopoledne IIOdpoledne / Večer
Neděle Základy
Michal Kodad
Datové struktury pro pokročilé
Jirka Kalvoda
Stromové algoritmy
Jirka Kalvoda, Martin „Medvěd“ Mareš
Magické algoritmy
Jirka Kalvoda, Martin „Medvěd“ Mareš
Vykreslování ve hrách a OpenGL
Kuba Pelc
Toky v sítích
Michal Kodad, Eliška Vítková
Kryptografie
Jirka Setnička
Programování v Linuxu
Martin „Medvěd“ Mareš
Fyzika tak, jak se nebere na střední škole
David Klement
Jak vypadá zrcadlo v číslech
David Klement
Pondělí Dynamické programování
David Klement, Jirka Kalvoda
Grafy & algoritmy
Eliška Vítková, Tom Sláma
Geometrie a počítače
Jirka Setnička
Programování v assembleru
Martin „Medvěd“ Mareš
Parsing čili analýza textu
Martin „Medvěd“ Mareš
Umělá inteligence a my
Maruška Kalousková
SQL databáze
Maruška Kalousková, Klárka Tauchmanová
UNIX
Vojta Káně
Operační systémy
Honza Černý, Vojta Káně
Úterý Evoluční algoritmy
Jirka Setnička
Sítě a Internet
Vojta Káně
Gdb a jiné ladící nástroje
Martin „Medvěd“ Mareš
Středa Datové struktury pro ještě pokročilejší
Martin „Medvěd“ Mareš, Jirka Kalvoda
Git a jiné systémy pro správu verzí
Jirka Sejkora
Git pro pokročilé
Jirka Setnička, Vojta Káně
Čtvrtek Kvantové počitání
Martin „Medvěd“ Mareš
Praktické cvičení
Jak nakreslit mrak
Kuba Pelc
Programování v jazyce C
Jirka Setnička, Jirka Kalvoda
Pátek Suffixové stromy a pole
Jirka Kalvoda, Martin „Medvěd“ Mareš
Těžké problémy
Jirka Kalvoda
Jak postavit (rychlý) procesor
David Klement
Sítě II – protokoly a síťové útoky
Jirka Setnička, Vojta Káně
Linuxový server
Jirka Setnička
Praktická kryptografie
Martin „Medvěd“ Mareš